Cynips longiventris Hartig, 1840 – žlabatka pruhovaná

Čeleď: Cynipidae – žlabatkovití

Status: běžný druh

Popis: Drobná vosička o délce těla 2–3,6 mm, velikost listové hálky 8–10 mm, pupenové hálky okolo 2 mm. Tělo je černé, lesklé, hlava je poměrně malá s dlouhými tykadly. Zadeček je u samic protáhle vejčitý. Křídla jsou poměrně dlouhá, jen se základní žilnatinou. Samci jsou menší než samice. Nohy jsou hnědé.

Možná záměna: Záměna dospělců je možná s dalšími žlabatkami (Cynipidae), určení je podle kombinace morfologických znaků. Listové hálky jsou u nás nezaměnitelné.      

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a ve Střední Asii.

V ČR hojný druh, po celém území, od nížin do podhůří.

Biologie a ekologie: Žlabatka pruhovaná obývá listnaté lesy a biotopy s duby (parky, aleje, remízky, křovinaté stráně apod.). Živnou rostlinou jsou různé duby (Quercus), v našich podmínkách zejména dub letní (Q. robur) a dub zimní (Q. petrea). Vyváří dva typy hálek. První je typická kulovitá hálka na žilkách na spodní straně listů dubů, je žlutohnědá s hnědočervenými skvrnami a bílými proužky (u starších hálek často chybí). Tyto hálky jsou nejvíc patrné v letních měsících, často jich bývá na jednom lisu více. Na podzim odpadnou i s listem, v té době je v jediné komůrce ve středu hálky již kukla. Larvy se živí pletivem hálky. V zimě se líhnou samičky, které se prokoušou z hálky a kladou vajíčka do pupenů. Druhým typem hálky jsou drobné oválné ochlupené hálky na pupenech. V nich se vyvíjí jedna larva, na jaře se líhnou obě pohlaví, oplozené samičky pak kladou vajíčka do listových žilek a cyklus se opakuje.

Literatura:

Chinery M. (2011): Britain`s Plant Galls – A Photographic Guide. WildGuides.

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!