Aesculus hippocastanum - jírovec maďal

1. 11. 2008 vytvořil Filip Trnka

Aesculus hippocastanum L. - jírovec maďal

Syn.: jírovec obecný, kaštan koňský

Čeleď: Hippocastanaceae - jírovcovité

Status: běžný druh

 

Popis: Jírovce jsou opadavé stromy dosahující výšky 15-30 m. Listy 5 až 7 četné/lichozpeřené, tupě pilovité, dlanitě dělené, vstřícné, dlouze řapíkaté, matné, jednotlivé lístky obvejčité, krátce zašpičatělé, dlouhé 10-25 cm, rub je z počátku hnědočerveně plstnatý. Na podzim se listy zbarvují do žluté, po opadu zanechává řapík jizvu ve tvaru podkovy. Zimní pupeny jsou velké, lepkavé, vejcovité, zašpičatělé, červenohnědé a jsou kryté několika páry šupin. Koruna stromu je široce vejčitá, těžká a stinná, ve stáří s převislými větvemi. Vykvétají po 10 až 15 letech v květnu až červnu bílými, žlutočerveně skvrnitými květy. Ty jsou uloženy v hustých, vzpřímených latách, dlouhých 15-30 cm. Kalich je 4 až 5 zubý, korunních plátků je 4 až 5 a jsou dlouze "drápkovité". Tyčinek je 5 až 9. Semeník kratičce chlupatý. Svrchní semeník má tři pouzdra, která se  mění v ostnitou tobolku a po dozrání pukají třemi chlopněmi. Uvnitř tobolky bývá 1 či 2(4) semena s bílým hilem (pupkem). Kmen až 2 m v průměru.Borka je z počátku hladká, tmavě hnědá, později šedohnědá s šupinkovitou odlučností. Spolu s jírovcem pavií (A. pavia) vytváří křížence (jírovec pleťový - A. x carnea).

 

Možná záměna: Od ostatních druhů se liší svými výrazně ostnitými tobolkami a skvrnitými květy.

 

Rozšíření: Tento druh pochází z Balkánu, v druhé polovině 16. století se poprvé jírovce vysadily ve Vídni. O sto let později našly jírovce své místo v téměř každé zámecké zahradě či parku.

 

Ekologie: Dávají přednost slunným místům, ale nevadí jim ani zastínění. Mají rádi hluboké, těžké půdy, které mají ale i dostatečnou vlhkost.

 

Význam: Neodmyslitelný druh v městské zeleni, v parcích, alejích.

 

Ochrana: Od roku 1986 je napadena téměř celá evropská populace malým nenápadným motýlkem klíněnkou jírovcovou (Carmeraria ohridella). Její housenky vyžírají pletiva, a proto listy velmi brzy rezavějí. Důležité je tedy, abychom každý rok hrabali toto napadené listí a pálili jej, tak jedině zabráníme zimujícím housenkám dospět. Jedná se sice o nepůvodní druh, ale klíněnka už napadá i naše původní dřeviny jako jsou lípy, duby atd.

 

Variety/Kultivary: A. hippocastanum ´Baumannii´, A. hippocastanum ´Digitata´, A. hippocastanum ´Laciniata´, A. hippocastanum ´Pyramidalis´, A. hippocastanum ´Wisselink´ a mnoho dalších.

 

Zajímavost: Ve své domovině (na Balkáně) je, díky nalezené původní populaci a zkamenělinám, třetihorním reliktem.