Cucujus haematodes Erichson, 1845 – lesák
Čeleď: Cucujidae – lesákovití
Status: CR

Popis: Velikost těla 13–16 mm. Zbarvení hlavy, kusadel, štítu a krovek červené. Tykadla a končetiny jsou černé. Hlava trojúhelníkovitá, tělo silně zploštělé.

Možná záměna: Zaměnitelný pouze s naším dalším druhem lesákem rumělkovým (Cucujus cinnaberinus). C. haematodes se liší červenými kusadly a štítem, u C. cinnaberinus jsou kusadla černá a štít je po bocích černý.

Rozšíření: Severo-palearktický druh žijící v severní a východní Evropě až na Sibiř, Čínu, Tchaj-wan a Japonsko. Okrajem areálu zasahuje do střední Evropy (Německo, ČR).

V ČR na západním okraji areálu. Historicky udáván z Čech, dále z Hrubého Jeseníku a Beskyd. Jedinou známou recentní lokalitou je NPR Mionší v moravskoslezských Beskydech.

Biologie a ekologie: Dospělci na jaře s největší aktivitou kolem poloviny května. V této době probíhá páření. Obývá zachovalé lesy různého typu od nížin do hor. V ČR tento druh žije jedlobučinách s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Brouci i larvální stádia žijí společně pod kůrou odumírajících stromů nebo častěji již na padlých neodkorněných kmenech. Obývají jak jehličnaté, tak listnaté stromy, často na smrku ztepilém (P. abies), jedli bělokoré (Abies alba), břízách (Betula spp.) nebo topolech (Populus spp.). V ČR pouze na jehličnanech. Imaga jsou mrchožrouti uhynulých bezobratlých nebo predátoři drobných larev a dospělců různého podkorního hmyzu. Vývojový cyklus tvá nejméně dva roky. Nová generace se líhne koncem léta a na podzim.

Ohrožení a ochrana: Druh není chráněný zákonem, ale je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii CR „kriticky ohrožený“. V celé střední Evropě je to velmi vzácný druh. Vyhledává přirozené, rozlohou velké, nefragmentované, pralesní porosty s velkým množstvím mrtvého dřeva, kde často neprobíhá žádné nebo extenzivní hospodaření a těžba porostů. S tím souvisí hlavní příčina ohrožení populací tohoto druhu. Při historickém i současném lesním hospodaření, došlo k přeměně lesních porostů, není zde ponecháváno mrtvé dřevo v lesích a často je použito devastačních způsobů těžby. Dnes z pralesních porostů zbyly pouze malé fragmenty, v kterých druh nedokáže dlouhodobě přežívat. Zásadním principem ochrany druhu je ponechávat v lesních porostech co nejvíce dřeva a stojících kmenů na zetlení. Vhodné je i cílené pěstování starých stromů na lokalitách výskytu a rozšíření stávajících biotopů s uplatněním těchto opatření.

Literatura:

Bonacci T., Mazzei A., Horák J. & Brandmayr P. (2012): Cucujus tulliae sp. n. - an endemic Mediterranean saproxylic beetle from genus Cucujus Fabricius, 1775 (Coleoptera, Cucujidae), and keys for identification of adults and larvae native to Europe. Zookeys: 212: 63–79.

Horák J., Mertlik J., Chobot K. & Kubáň V. (2009): Distribution of a raresaproxylic beetle Cucujus haematodes (Coleoptera: Cucujidae) in the Czech Republic with notes to the occurrence in central Europe. Klapalekiana 45: 191–197.

Horák J., Zaitsev A. A. & Vávrová E. (2011): Ecological requirements of a rare saproxylic beetle Cucujus haematodes (Coleoptera: Cucujidae) – the beetles’ stronghold on the edge of its distribution area. Insect Conservation and Diversity 4:81–88.

Ślipiński S. (1982): Klucze do oznaczania owadów Polski. Coleoptera – Cucujidae. PWN, Warszawa, Wroclaw.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!