Compsapoderus erythropterus - zobonoska

24. 2. 2017 vytvořil Filip Trnka

Compsapoderus erythropterus Gmelin, 1790 – zobonoska
Syn.: Apoderus erythropterus Gmelin, 1790
Čeleď: Attelabidae – zobonoskovití
Status: CR

 

Popis: Velikost těla 3,8–5 mm, tělo široké. Zbarvení těla černé, krovky červené (z jiných států popsány barevné odchylky, např. celý černí jedinci). Oči silně vypouklé, nosec stejně dlouhý jako široký. Štít mírně širší než delší. Stehna jsou mírně ztlustlá, přední a střední holeně mírně zahnuté. Rýhy na krovkách jemné, nezkrácené, téměř rovnoběžné. Mezirýží hladká, s výrazným leskem.

 

Možná záměna: Podobným druhem je příbuzná zobonoska lísková (Apoderus coryli). Od C. erythropterus se liší velikostí 6–8 mm a rýhy na krovkách jsou výrazné, mezi třetím a pátým mezirýžím jsou jedna až dvě zkrácené rýhy. Mezirýží mírně zvrásněná, matná. Liší se také biologií, žije na stromech. Zaměnit lze i se zobonoskou dubovou (Attelabus nites), při bližším pohledu vypadá naprosto odlišně. Tato zobonoska má čtvercovou hlavu, na rozdíl od protáhle obdélníkovité u C. erythropterus a také žije na stromech.

 

Rozšíření: Střední a východní Evropa, Malá Asie, Sibiř, Čína až Japonsko.

 

V ČR velmi vzácný druh, historicky znám z několika nížinných lokalit (Dobříš, Mimoň, Prostějov). Recentně je známo pouze několik nálezů ze severní Moravy.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od konce dubna do září s maximem v květnu, červnu a od konce července až do září. Obývá zachovalé mokřadní biotopy od vlhkých luk, bažin, olšin a po různé okraje vod. Oligofágní druh na několika růžovitých (Rosaceae) rostlinách, zejména na tužebníku jilmovém (Filipendula ulmaria), zábělníku bahenním (Comarum palustre) méně na krvavci totenu (Sanguisorba officinalis). Samičky vytvářejí krátké soudečkovité smotky, kde probíhá vývoj a kuklení larev. Smotek je tvořen z jednoho listu a na jedné rostlině může být i několik smotků. V každém smotku je jedna larva, uvnitř smotku probíhá žír. Smotek postupně zasychá, až později padá na zem, kde se larvy (stále uvnitř smotku) kuklí a ještě na konci léta nebo na podzim se líhne nová generace brouků. Nová generace ještě stihne vytvořit smotky a naklást vajíčka, které přezimují.

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „kriticky ohrožený“. Historicky byl tento druh ohrožen destrukcí a melioracemi mokřadních biotopů, recentně eutrofizací a sukcesí. Management by měl spočívat především v mozaikovitém kosení mokřadních luk, vyřezávání náletu a udržování vodního režimu na lokalitě.

 

 

Literatura:

 

Alonso-Zarazaga M. A. (2011): Subfamily Rhynchitidae, Attelabidae. Pp. 109–14. In: Löbl I. & Smetana A. (eds.): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 7. Curculionoidea I. Apollo Books, Stenstrup.

 

Cmoluch Z. (1979): Klucze do oznaczania owadów Polski, Część XIX, Chrząszcze – Coleoptera, Zeszyt 96–97, Rhinomaceridae, Attelabidae. PWN, Warszawa.

 

Dieckmann L. (1974): Beträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Rhinomacerinae, Rhynchitinae, Attelabinae, Apoderinae). Beiträge zur Entomologie 24: 5–54.