Sanguisorba officinalis L. – krvavec toten

Syn.: Sanguisorba auriculata Scop.; S. major Gilib., nom. inval.; S. cordifolia Opiz; S. serotina Jordan; Poterium officinale (L.) A. Gray

Čeleď: Rosaceae – růžovité

Status: běžný druh

Popis: Bylina s horizontálním, velmi dlouhým oddenkem. Lodyha přímá, lysá, dutá, v horní části větvená. Listy lichozpeřené, skládané ze 4–7 jařem; lístky na líci tmavě zelené, na rubu sivozelené, s čepelí kopinatou, na okraji zubatou. Květenství je hustý, od vrcholu rozkvétající klas, později prodlužující se. Květy oboupohlavné, tmavě karmínové; tyčinky po 4, s tuhými, přímými, karmínově zbarvenými nitkami. Plodem je tmavě hnědá, hranatá češule.

Možná záměna: Dobře poznatelný, snad nezaměnitelný druh naší květeny. V rámci rodu se v Česku vyskytuje ještě krvavec menší (Sanguisorba minor), který má menší lístky s nižším počtem zubů, zelenavé květy s nitkami tyčinek převislými a zpravidla dva pestíky. Oba druhy se rovněž odlišují ekologicky.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým, téměř cirkumboreálním areálem, který zahrnuje meridionální až boreální pás Eurasie a tichomořské pobřeží Severní Ameriky.

V České republice roste po celém území od nížin do podhůří, nad 1000 m n. m. se vyskytuje mnohem vzácněji, spíše druhotně podél komunikací.

Ekologie: Krvavec toten je světlomilným druhem luk a pastvin. Preferuje hluboké střídavě vlhké až vlhké půdy, obvykle s nižším obsahem dusíku. Druh je součástí ochranářsky cenných vegetačních formací, jako jsou střídavě vlhké bezkolencové louky sv. Molinion caeruleae a nížinné aluviální louky sv. Deschampsion cespitosae. Rovněž je důležitou živnou rostlinou vzácných druhů hmyzu, např. modráska bahenního (Maculinea nausithous) či zobonosky (Compsapoderus erythropterus).

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do září.

Poznámka: Slovo toten jako označení pro celý rod Sanguisorba použili již bratři Preslové ve spisu Flora čechica (1819). Původ slova není zcela zřejmý, blíží se k polským výrazům tytuń (tabák) a tętent (zvuk kopyt běžících zvířat), přičemž druhý z nich zřejmě odkazuje k tvaru květenství připomínající paličky určené k bubnování.

Krvavec je běžnou součástí bylinných směsí, ceněn je pro své antiseptické a protizánětlivé účinky, nať se využívá při léčbě křečových žil.

Literatura:

Gawron-Gzella A. et al. (2016): Chemical Composition, Antioxidant and Antimicrobial Activities of Sanguisorba officinalis L. Extracts. – Pharmaceutical Chemistry Journal, 50: 244–249.

Presl J. S. & Presl K. B. (1819): Flora čechica: indicatis medicinalibus, oeconomicis technologicisque plantis = Kwětena česká: s poznamenánjm lékařských, hospodářských a řemeslnických rostlin.  – J. G. Calve, Praha, s. 37.

Skalický V. (1995): Sanguisorba L. In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 240–246.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!