Cheiracanthium virescens (Sundevall, 1833) – zápřednice zelenavá

Čeleď: Cheiracanthidae – zápřednicovití

Status: NT

Popis: Délka těla 5–9 mm (hlavohruď 3,5–4,7 mm). Hlavohruď je žlutohnědá, bez kresby. Chelicery jsou červenohnědé s tmavšími konci. Zadeček je vejčitý, světle žlutohnědý až žlutozelený s nevýraznou tmavší srdeční skvrnou s červenohnědým pigmentem (někdy viditelný až při větším zvětšení). Nohy jsou žlutohnědé, první dva páry nápadně delší.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími nevýrazně zbarvenými druhy zápřednic (Cheiracanthium). Zvláště pak s podobnou zápřednicí ladní (Cheiracanthium campestre), která bývá světlejší a nemá v srdeční skvrně červenohnědý pigment. Od ostatních našich zápřednic se liší absencí trnu na spodní straně holeně předních noh. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy (včetně Britských ostrovů) a Střední Asie.

V ČR nehojný druh, roztroušeně však po celém území, zejména v teplejších oblastech a nížinách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Zápřednice zelenavá obývá suché osluněné biotopy jako jsou vřesoviště, osluněné okraje světlých lesů, okraje písčin, paseky borových lesů a doubrav, suché trávníky a křoviny, ale třeba i průseky pod elektrickým vedením. Žije na zemi, ale vylézá také na bylinnou a keřovou vegetaci. Aktivní je za soumraku a v noci. Zimují subadultní jedinci na zemi pod kameny, kusy dřeva a ve stařině, kde si vytvářejí zapředenou komůrku. S dospělci se setkáme nejvíce od dubna do května a někteří jedinci dospívají také na podzim.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Dolanský J. (2009b): Poznámky k morfologii, fenologii a stanovištním nárokům zápřednic Cheiracanthium virescens (Sundevall, 1833) a Cheiracanthium campestre Lohmander, 1944 (Araneae, Miturgidae). Vč. sb. přír. – Práce a studie 16: 137–141, 189.

Dolanský J. (2011): Rozšíření a stanovištní nároky zápřednic rodu Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) v Česku. Vč. sb. přír. – Práce a studie, 18 (2011): 125–140.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!