Atypus affinis - sklípkánek hnědý

20. 7. 2009 vytvořil Ondřej Machač

Atypus affinis Eichwald, 1830 – sklípkánek hnědý

Čeleď: Atypidae – sklípkánkovití

Status: nehojný druh

 

Popis: Délka těla 8–12 mm (hlavohruď 4–4,5 mm). Hlavohruď je široká, tmavě hnědá. Chelicery nápadně velké, protažené dopředu, tmavě hnědé. Zadeček je oválný světle hnědý až hnědošedý. Snovací bradavky mají tři články. Nohy jsou krátké, hnědé, přizpůsobené pohybu v lapací trubici.

 

Možná záměna: Záměna možná s dalšími druhy našich sklípkánků. Sklípkánek pontický (Atypus muralis) má snovací bradavky čtyř článkové a žije na osluněných stepních svazích s nízkou vegetací. Sklípkánek černý (Atypus piceus) je zbarven obvykle tmavěji šedě až černě, políčko na vnější straně paratibie (holeni) je pigmentované. Tento druh žije zejména na osluněných okrajích lesů, na lesních světlinách a suších loukách a pastvinách.

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy a Střední Asie až po Afgánistán.

 

V ČR nehojný až vzácný druh, jen lokálně hojnější v geomorfologicky členitých územích a kaňonech řek, např. Křivoklátsko, Hranický kras, Moravský kras.

 

Biologie a ekologie: Sklípkánek hnědý obývá lesostepi, rozvolněné reliktní borové a světlé dubové lesy na svazích, okraje skal a také vřesoviště. Jako všichni naši sklípkánci si staví lapací trubice ve kterých žije. Tyto trubice jsou narozdíl od ostatních sklípkánků většinou pod kameny, v trsech trav nebo pod listovým opadem a tak je těžké sklípkánka hnědého objevit. I tak je našim nejhojnějším sklípkánkem. Samci vyhledávají nory samic na podzim, v září a říjnu. K páření dochází v noře, kde poté samice pečuje o kokon.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

 

Řezáč M. (2009): Rozšíření a ochrana sklípkánků (Araneae: Atypus spp.) v České republice. Příroda Praha 28.