Astacus astacus - rak říční

12. 9. 2009 vytvořil Ondřej Machač

Astacus astacus (Linnaeus, 1758) - rak říční

Syn.: Astacus fluviatilis

Podkmen: Crustacea - korýši, Třída: Malacostraca - rakovci

Status: KO, EN, Bern III

 

Popis: Délka těla 100-150 mm. Karapax (krunýř) je téměř hladký, jen s drobnými hrbolky. Na karapaxu má 2 postorbitální lišty a dlouhé rostrum s kýlem v přední části. Na hlavě má dvě oči a dva páry tykadel, první je krátký, druhý pár výrazně dlouhý. Klepeta jsou poměrně mohutná, zvláště u samců. Spodní strana klepet je červená a okolo kloubu prstů klepeta je červeno-oranžová skvrna. Článkovaný zadeček je zakončen pětidílnou ploutvičkou. Kráčivé končetiny jsou ze spodní strany načervenalé.

 

Možná záměna: Od ostatních našich druhů raků ho poznáme podle výše uvedených znaků. Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) má mohutná hrbolatá klepeta a karapax má jen jednu lištu, spodní strana klepet je světlá. Rak bahenní (Astacus leptodactylus) má úzká klepeta, zespodu světlá, karapax hrbolatý s dvěma lištami. Zavlečený rak signální (Pacifastacus leniusculus) je tmavý a na kloubu prstů klepeta má modrobílou nápadnou skvrnu. Druhý zavlečený druh rak pruhovaný (Orconectes limosus) je menší, klepeta má úzká a světlá, zadečkové články jsou nápadně pruhované.

 

Rozšíření: Evropa - střední, východní a severní Evropa, na západ zasahuje do Francie, zdomácněl ve Velké Británii.

 

V ČR není vzácný, vyskytuje se zejména v údolních nádržích a tocích. Na vhodných místech po celém území. Společně s rakem kamenáčem je to náš původní druh raka.

 

Biologie a ekologie: Rak říční se vyskytuje v různých menších vodních tocích - potoky, říčky, ale i v jezerech, přehradách a vysazován bývá i do zatopených lomů či pískoven. Vyhovuje mu kamenité dno s dostatkem úkrytů a čistá voda. Rak říční je samotář a noční živočich, který je přes den schován pod kameny, kořeny a jinými úkryty. Z úkrytu vychází až v noci kdy se živí drobnými živočichy nebo vyhledává různé mršiny, často se na jeho jídelníčku objeví také rostlinná strava. Na podzim dochází k páření, poté nosí samice na spodní straně přilepená vajíčka, které přidržuje zadečkovými nožkami. Mladí raci se líhnou až následující jaro. Rak říční se dožívá až 5 let.

 

Ohrožení a ochrana: Rak říční je zařazen mezi zvláště chráněné živočichy ČR jako kriticky ohrožený, v červeném seznamu ČR je veden jako ohrožený (EN) a vztahuje se na něj také evropská Úmluva o ochraně evropské fauny, kde je veden jako celoevropsky chráněný druh (Bern III). Přestože je v ČR zatím stále poměrně běžný, je stejně jako všichni raci velmi citlivý na kvalitu a chemické složení vody. I jednorázová změna chem. složení vody je pro populace raků velmi nebezpečná. Také raky ohrožují regulace vodních toků. S nepůvodními druhy raků byl také dovezen ze Severní Ameriky račí mor Aphanomyces astaci, který významně ohrožuje evropské populace raků. Raci jsou významnými bioindikátory dobré kvality vod a všechny naše původní druhy si zasluhují ochranu.

 

astacus_astacus1 astacus_astacus2 astacus_astacus3
astacus_astacus4    

Literatura:

Štambergová M., Svobodová J. a Kozubíková E. (2009): Raci v České republice. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.