Argynnis paphia - perleťovec stříbropásek

25. 10. 2008 vytvořil Filip Trnka

Argynnis paphia (Linnaeus, 1758) – perleťovec stříbropásek

Čeleď: Nymphalidae – babočkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Velký druh perleťovce s rozpětím křídel 55–65 mm. Svrchní kresba je hnědo-oranžová s hnědo-černými tečkami a proužky. Samci jsou oranžovější s podélnými pruhy uprostřed předního křídla. Samice má spíše zabarvení do hněda a ne tak výrazné jako u samce. Samice jsou menší a mívají šedo-zelené poprášení u kořene křídel. Vzácně se vyskytuje jiná forma samiček Argynnis paphia f. valesina, kdy je celý motýl šedo-zelený, vyskytuje se ojediněle v celém areálu rozšíření. Housenka je černá, na hřbetě je široká žlutá páska, s černými pruhy. Na bocích žluté skvrnky, na celém těle žluté trny.

 

Možná záměna: S perleťovcem červeným (Argynnis pandora), který má ale na rubu předních křídel červené zabarvení a vyskytuje se v ČR jen jako vzácný migrant.

 

Rozšíření: Eurosibiřský druh, vyskytující se téměř v celé Evropě a zasahující do Asie a Afriky. Populace ze Sardinie, Korsiky a jiných ostrovů, vytvářejí několik subspecií. Chybí ve Španělsku a na Krétě.

 

V ČR v posledních letech ustupuje, díky intenzifikaci zemědělství. Stále je motýlem hojným, někdy se i masově vyskytujícím.

 

Biologie a ekologie: Dospělce můžeme spatřit od konce června do poloviny září. Má jednu generaci do roka.  Biotopem jsou nejčastěji louky obklopené lesním porostem nebo prosluněné okraje lesů či lesních cest. Vyskytuje se od nížin do hor až do 1300 m n. m. Často můžeme pozorovat i desítky dospělců, jak obratně létají a sají nektar a medovici mšic. Samičky kladou vajíčka na kůru stromů poblíže trsů různých druhů violek. Housenky se živí nejčastěji violkami, jako je violka Rivinova (Viola riviniana), violka lesní (Viola reichenbachiana), violka srstnatá (Viola hirta) a violka vonná (Viola odorata). Housenky se líhnou již na podzim, ale sežerou pouze vaječný obal a hybernují až do jara.

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.