Natura Bohemica

Viola hirta – violka srstnatá

Viola hirta L. – violka srstnatá
Syn.: Viola hirsuta R. et Sch., Viola odorata subsp. hirta Čelak.
Čeleď: Violaceae - violkovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalá bylina vytvářející pouze přízemní růžici listů, jež jsou při květu většinou drobné a nenápadné, v létě pak velké a většinou velmi výrazné. Dlouze řapíkaté listy jsou trojúhelníkovité až vejčitě kopinaté, na bázi srdčité. Listy i řapík jsou pokryty měkkými chlupy. Palisty jsou dlouze trojúhelníkovité, celokrajné. Květ je i s ostruhou fialový, nevonný. Semena mají na svém povrchu drobný útvar, zvaný „masíčko“, vábící mravence, kteří semena roznáší (myrmekochorie).

Možná záměna: Podobný druh violka chlumní (Viola collina) má světlou (bílou nebo narůžovělou) ostruhu a palisty dlouze třásnité.

Rozšíření: Evropské rozšíření sahá od západní Evropy (Francie, Velká Británie), přes střední a jihovýchodní Evropu až na Ukrajinu, do Ruska a dále na Sibiř.

Běžný druh teplejších částí republiky. Vzácněji vystupuje do vyšších poloh.

Ekologie: Roste od nížin po podhůří, na suchých travnatých mezích, okrajích listnatých lesů a lesostepních lokalitách, většinou na vápencovém či čedičovém podloží.

Hemikryptofyt. Kvete od března do května.

Na lokalitách, kde se spolu setkávají Viola hirta a Viola odorata (violka vonná) nebo Viola hirta a Viola collina mohou vznikat hybridní roje, které značně ztěžují determinaci tohoto druhu.

Autor: Michal Hroneš

Aktuality
Ve dnech 14.-17. září bude v Olomouci probíhat konference Využití výzkumu a monitoringu pro ochranářský management, kterou organizuje Katedra ekologie a ŽP UP. Více informací najdete zde.