Viscum album L. – jmelí bílé
Syn.: Viscum laxum Boiss. et Reuter
Čeleď: Santalaceae – santálovité

Status: běžný druh, V. a. subsp. abietis (LC), V. a. subsp. austriacum (LC)

Popis: Dvoudomá kulovitá, stromová poloparazitická bylina. Kořenový systém nahrazen haustorii. Kmínek krátký, silný, dichaziálně větvící se po 2-4 článcích. Listy vstřícné, křižmostojné nebo v přeslenech, přisedlé, kožovité, neopadavé. Květy v chudém květenství v paždí listů, drobné, redukované, přisedlé; okvětí 4četné. Samčí květy vonné. Plodem je nepravá, kulovitá, bílá až nažloutlá bobule s lepkavým mezokarpem.

Možná záměna: Jednotlivé poddruhy lze odlišit nejsnáze podle hostitelské dřeviny. V úvahu připadá záměna s jinou stromovou poloparazitickou bylinou – ochmetem evropským (Loranthus europaeus), který má na zimu opadavé listy, žluté plody a hostitelskou dřevinou mu je nejčastěji dub.

Rozšíření: Vyskytuje se v mírném pásu Eurasie.

V České republice se vyskytuje především v termofytiku a v mezofytiku na většině území, ovšem v závislosti na jednotlivém poddruhu. V Čechách je nejběžnější jmelí bílé borovicové, na Moravě jmelí bílé pravé.

Ekologie: Poloparazituje na zhruba třiceti druzích stromů, preferuje stromy mimo les, obvykle solitérní, vysázené do větrolamů, alejí a sadů. Od hostitelů přijímá vodu a živiny, ovšem vztah je s velkou pravděpodobností reciproční a jmelí poskytuje část svých asimilátů hostitelské rostlině. Rozšiřuje se zoochorně (epi- i endo-) především díky drozdovitým ptákům. Klíčení probíhá za světla.

Taxonomická poznámka: V současném systematickém pojetí byl celý rod jmelí přeřazen do čeledi santálovité. Na našem území jsou rozeznávány tři poddruhy jmelí bílého, jejichž spolehlivé určení není snadné a nejlepším vodítkem je druh hostitelského stromu. Nominátní poddruh parazituje na listnatých dřevinách, jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) především na borovici, ale také na smrku a poslední poddruh – jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis), je parazitem na jedli.

Zajímavost: Jmelí byla již za starověku připisována magická, léčitelská moc. V současnosti je hojně využíváno výtažků jmelí pro podpůrnou imunostimulační léčbu řady nádorových onemocnění, především trávicího traktu a ke zmírnění projevů selhání imunitního systému u pacientů s AIDS.

Zvyk zavěšovat o Vánocích jmelí pro štěstí se k nám rozšířil na začátku 20. století z Velké Británie.

Literatura:

Kubát K. (1997): Rod Viscum L. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky vol. 5. –Academia, Praha, 470-473.

Zuber D. & Widmer A. (2009): Phylogeography and host race differentiation in the European mistletoe (Viscum album L.). – Mol. Ecol., 18/9: 1946-62.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!