Viola biflora L. – violka dvoukvětá
Syn.: Dischidium biflorum (L.) Opiz, Chrysion biflorum (L.) Spach., Viola uniflora Krocker, Viola kanoi Sasaki, Viola manaslensis F. Maek., Viola tayemonii Hayata
Čeleď: Violaceae – violkovité
Status: C4

Popis: Poměrně drobná, vytrvalá rostlina se šupinatým oddenkem, dorůstající se 10 – 15 cm. Listy, vyrůstající v přízemní růžici i na květonosných lodyhách, jsou ledvinité, na okrajích jemně zoubkované, s roztroušenými chloupky na žilkách a při okrajích čepele. Palisty jsou vejčité až okrouhlé, na konci tupě zašpičatělé, celokrajné. Květy jsou jasně žluté, poměrně drobné. Korunní lístky jsou obvejčité nebo zaokrouhlené, na spodním lístku bývají tři tmavé čárky. Ostruha je tupá, poměrně krátká, světle žlutá nebo zelenožlutá. Tobolka je světlá, lysá, široce vejčitá.

Možná záměna: Vzhledem k tomu, že je tato violka nejméně příbuzná všem našim ostatním druhům, prakticky žádná záměna nehrozí. Někdy se však můžeme setkat se záměnou za violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), která je založena na podobné barvě květů.

Rozšíření: Celkové rozšíření sahá od Skandinávie, přes pohoří střední a jižní Evropy (Alpy, Karpaty, Pyreneje) až na Kavkaz a Sibiř, kde je postupně nahrazována řadou podobných druhů (např. Viola crassa).

U nás je běžnější ve vyšších pohořích na severu a východě republiky (Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, masiv Králického Sněžníku, Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy), vzácněji ji lze nalézt v inverzních údolích (soutěska Kamenice v NP České Švýcarsko) a skalních městech (Děčínský Sněžník, Jetřichovické skalní město, Teplicko-adršpašské skalní město).

Ekologie: Horský druh, často masově porůstající vlhčí místa. Roste především na nelesních stanovištích, na prameništích, ve skalních štěrbinách, na vlhkých suťovištích nebo na horských vysokostébelných nivách. Diagnostický druh společenstev květnatých a vysokostébelných horských trávníků svazů Agrostion alpinae a Adenostylion alliariae, a také asociací Violo sudeticae–Deschampsietum cespitosae a Bupleuro longifoliae–Calamagrostion arundinaceae.

Hemikryptofyt. Kvete od května do konce srpna.

Význam: Pozoruhodný je především výskyt v soutěsce řeky Kamenice v Českém Švýcarsku. Jde zřejmě o jednu z nejnižších lokalit v Evropě (nadmořská výška okolo 120 m n. m. je pro tento horský druh naprosto nevídaným jevem). Tato populace je pravděpodobně reliktního charakteru.

Ohrožení a ochrana: Violka dvoukvětá je ohrožena zejména pro své ekologické nároky. Tam, kde nalézá vhodné podmínky, je víceméně hojným druhem. Je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin, většina lokalit jejího výskytu je územně chráněna.

Literatura:

Kirschner J. & Skalický V. (1990): Viola L. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds.): Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 394–431.

Marcussen T., Wind P., Jonsell B. & Karlsson T. (2010): Violaceae Batsch. – In: Jonsell B. (ed.): Flora Nordica 6. – The Bergius Foundation, Royal Swedish Academy of Sciences, Stockholm, 12–52.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!