Vicia pannonica subsp. striata - vikev panonská červená

14. 3. 2021 vytvořil Václav Dvořák

Vicia pannonica subsp. striata (M. Bieb.) Nyman – vikev panonská červená

Syn.: Vicia striata M. Bieb.; V. purpurascens DC.

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: EN

 

Popis: Bylina s přímou nebo popínavou, hranatou, přitiskle chlupatou lodyhou, vysokou obvykle 40–70 cm. Listy obvykle s 5–8 páry lístků, s vřetenem zakončeným úponkou. Palisty polostřelovité až zubaté, chlupaté, s hnědým nektariem; lístky s nasazenou dlouhou špičkou. Květenství složené obvykle ze 2–4 květů. Kalich zvonkovitý, dlouze odstále chlupatý, světle zelený; kališní cípy stejně dlouhé jako kališní trubka. Koruna špinavě červenofialová; pavéza vejčitá, na svrchní straně chlupatá; čepel stejně dlouhá jako nehet, křídla kratší než pavéza. Lusky hnědé, chlupaté; semena v různých odstínech hnědé, skvrnitá.

 

Možná záměna: Záměna je možná s nominátním poddruhem vikve panonské (Vicia pannonica subsp. pannonica), který má květy zbarvené smetanově bíle a pavézu kratší než nehet. Mimo dobu kvetení je odlišení obtížné, pomoci může délka gynopodia, které je u nominátního poddruhu kratší do 1,5 mm, u v. panonské červené je delší, dosahuje až 2,5 mm. V místech společného výskytu není vyloučen nález křížence Vicia ×poechhackeri J. Murr., vyznačujícího se světle růžovými květy.

Od dalších vikví se tento druh pozná zejména podle chlupaté svrchní strany pavézy.

 

Rozšíření: Taxon převážně evropského areálu, který se vyskytuje zejména v jižní a jv. Evropě, s přesahem areálu na východ po Krym, na jih do severní Afriky.

 

V České republice roste vzácně v české části termofytika, o něco častěji v moravském, resp. panonském termofytiku. V minulosti četněji uváděn ze střední Moravy. Druhotně a zdomácněle se může vyskytnout i jinde v Česku.

 

Ekologie: Tato vikev velmi často osidluje okraje polí a mezí, roste také na úhorech, písčinách, náspech komunikací. Preferuje výslunná, sušší stanoviště na různých půdních podkladech. V minulosti se u nás pravděpodobně pěstovala jako pícnina, jako je tomu doposud např. v Malé Asii.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do července.

 

Ochrana a ohrožení: Vikev panonská červená není vedena mezi zvláště chráněnými druhy české květeny. V Červeném seznamu je řazena mezi druhy ohrožené (EN), čemuž odpovídá četnost současného výskytu.

 

Poznámka: Rozdíly mezi vikví panonskou pravou a v. p. červenou jsou založené na barvě květu, čemuž odpovídá i různorodé pojetí taxonomické úrovně taxonů. U nás byly v minulosti hodnoceny jako samostatné druhy, v současné době jako poddruhy, v jiných květenách pouze jako variety.

 

 

Literatura:

 

Chrtková A. (1995): Vicia L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 386–414.