Veronica triloba (Opiz) Weisb. – rozrazil trojlaločný
Syn.: Veronica hederifolia subsp. triloba (Opiz) Čelak.
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Status: VU
Popis: Rostlina s poléhavými, pouze na koncích vystoupavými, chlupatými lodyhami, dlouhými obvykle do 25 cm. Listy i listeny krátce řapíkaté, masité; čepel tmavozelená, 3(-5)laločná s ostrými a hlubokými zářezy mezi laloky. Květní stopky se po odkvětu neprodlužují, nanejvýš 2krát delší než kalich; kališní cípy po okraji hustě, krátce brvitě chlupaté; koruna drobná, tmavomodrá, barevně stálá po celou dobu kvetení. Semena příčně svraskalá, s dutinou na břišní straně.
Možná záměna: Druh patří do obtížnějšího okruhu rozrazilu břečťanolistého (Veronica hederifolia agg.), ze kterého se na našem území vyskytují tři taxony. Rozrazil trojlaločný se od zbylých dvou odlišuje podle na ploše krátce chlupatých kališních cípů, krátkých květních stopek, které se po odkvětu neprodlužují, výrazně tmavomodrou korunou květů a všemi listy širšími než delšími. S rozrazilem laločnatým (Veronica sublobata) se může vyskytovat na lokalitách společně.
Rozšíření: Druh se pravděpodobně primárně vyskytoval v jv. Evropě a v Malé Asii, avšak jako archeofyt je znám ze severních oblastí Balkánského poloostrova, od pobřeží Jaderského moře a z teplých oblastí střední Evropy.
V České republice se v minulosti vyskytoval relativně hojně ve všech oblastech termofytika, dnes však velmi roztroušeně až vzácně v sz., středních a jz. Čechách a na jižní Moravě. Adventivně se vyskytuje i jinde. Do středních poloh zasahuje zcela ojediněle, vyjma vápencových oblastí jz. Čech.
Ekologie: Druh je typickým teplomilným plevelem rostoucím na polích, vinicích, úhorech, na narušených, ruderalizovaných místech. Preferuje suché, na živiny bohaté půdy vesměs na bazických podkladech. Je součástí několika typů plevelové vegetace, zejména sv. Caucalidion.
Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od března do května.
Ochrana a ohrožení: Rozrazil trojlaločný není řazen mezi zvláště chráněnými druhy, ovšem v Červeném seznamu patří mezi taxony zranitelné (VU), což odráží zejména jeho ústup posledních desetiletích zapříčiněný změnou osevních postupů, chemizací a zarůstáním vhodných biotopů. Podobný trend je zaznamenán u řady dalších polních plevelů, např. u prorostlíku okrouhlolistého (Bupleurum rotundifolium) nebo vrabečnice roční (Thymelaea passerina).
Literatura:
Hrouda L. (2000): Veronica L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, 355–397.
Nobis M. et al. (2016): A new locality of Veronica triloba (Scrophulariaceae) in Poland. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 62: 277–279.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!