Urtica urens L. – kopřiva žahavka

Syn.: Urtica minor Lam.; U. monoica Gilib., U. ovalifolia Stokes, U. intermedia Formánek

Čeleď: Urticaceae – kopřivovité

Status: C3

Popis: Bylina s lodyhou zpravidla přímou, nevětvenou nebo větvenou v horní polovině, s roztroušenými žahavými chlupy, vysokou obvykle do 40 cm. Čepel listů vejčitá, na bázi klínovitě zúžená; palisty malé, kopinaté, celokrajné. Květy jednopohlavné, jednodomé; prašníkové i pestíkové květy v jednom květenství; květenství stejně dlouhá nebo kratší řapíku, z úžlabí řapíků vyrůstající.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, který se od běžné kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) liší jednoletostí, klínovitou bází listů a výrazně kratším květenstvím, které dosahuje maximálně délky řapíku nebo je kratší.

Rozšíření: Kosmopolitně rozšířený druh známý ze všech kontinentů. V Evropě se vyskytuje po celém kontinentu, jen v nejsevernějších oblastech Skandinávie vzácněji.

V České republice dříve hojný druh v teplejších a na ně navazujících mezických oblastech. Do vyšších poloh proniká vzácněji a výskyt na horách je spíše efemerního charakteru.

Ekologie: Roste jako plevel na polích, zahrádkách, v pařeništích, častěji na rumištích, návsích a na zpustlých místech, typický druh slepičích dvorků. Je součástí ruderální vegetace sv. Malvion neglectae či nitrofilní ruderální vegetace sv. Arction lappae.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do září.

Ochrana a ohrožení: Druh není zvláště chráněný, avšak v Červeném seznamu cévnatých rostlin je veden jako druh ohrožený (C3). S kultivací prostředí v posledních desetiletích ustupuje a stává druhem spíše vzácnějším.

Poznámka: Kopřiva žahavka (společně s kopřivou dvoudomou) nabývá širokého využití v medicíně. Uplatňuje se ve farmakoterapii v první fázi léčby benigní hyperplazie prostaty, jako podpůrný lék při léčbě infekcí močových cest, jako prevence proti tvorbě ledvinových kamenů, též při léčbě ischiasu, pro zmírnění projevů chronického zánětu šlach či pro zmírnění projevů vertebrogenních onemocnění páteře a osteoartrózy.

Literatura:

Anonymus (2007): Urtica dioica; Urtica urens (nettle). Monograph. – Alternative Medicine Review, 12/3: 280–284.

Chrtek J. sen. (1997): Urtica L. In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 1, 2. vydání., Academia, Praha, 532–538.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!