Sphinx pinastri - lišaj borový

30. 6. 2019 vytvořil Ondřej Machač

Sphinx pinastri (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Sphingidae – lišajovití

Status: běžný druh 

 

Popis: Rozpětí křídel 65–90 mm. Délka těla 35–45 mm. Zbarvení těla je šedohnědé, hruď tmavější s širokým světlejším pruhem. Zadeček s tmavým pruhem s šedou obrubou a světlými příčnými proužky. Tykadla jsou hnědošedá. Přední křídla jsou hnědošedá s nevýraznou strakatou kresbou. Zadní křídla jsou světle hnědá. Housenka je tmavě zelená s bočními bílými proužky a hnědým hřbetním pruhem. Mladé housenky jsou zelené se žlutobílými podélnými pruhy.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, podobný je snad jen lišaj šeříkový (S. ligustri), který se liší kresbou křídel, tmavou hrudí a růžovými proužky na zadečku.

 

Rozšíření: Holearktický druh, který je široce rozšířen v celé Evropě, Střední Asii, v severní Africe a v Severní Americe.  

 

V ČR roztroušeně po celém území, zejména v nižších a středních polohách. 

 

Biologie a ekologie: Lišaj borový obývá různé jehličnaté a smíšené lesy, zejména bory, ve vyšších polohách také smrčiny. Létá od soumraku do pozdní noci, kdy vyhledává kvetoucí byliny. Přes den odpočívá nejčastěji na kmenech stromů, kde je díky své kresbě dobře maskován. Imaga se vyskytují od května do konce července, někdy ještě v srpnu. Housenka se živí v našich podmínkách zejména jehlicemi borovice lesní (Pinus silvestris), ale také smrku ztepilého (Picea abietis), vzácně i jiných jehličnanů. Housenky se vyskytují od července do září. Kuklí se v zemi pod živným stromem.

 

  

 

Literatura:


Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha.