Sorbus collina M. Lepší, P. Lepší & N. Meyer – jeřáb chlumní
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Status: NT

Popis: Drobné stromy nebo statné keře, až 18 m vysoké, s pokrouceným kmenem a šedavou, v mládí hladkou, později rozpraskanou borkou. Větve tlusté, šedohnědé, lysé, letorosty chlupaté, s hnědými lenticelami. Listy sterilních brachyblastů jsou poměrně velké, s čepelí široce eliptickou až okrouhlou. Listy fertilních brachyblastů jsou podobné, s čepelí téměř okrouhlou, na vrcholu špičatou až tupě špičatou, na okraji obvykle dvakrát hrubě pilovitou, kožovitou, na rubu šedozeleně plstnatou, na líci lesklou a tmavě zelenou. Květenství jsou stažená, s plstnatými větvemi. Květy jsou plstnaté, s kališními lístky trojúhelníkovitými a korunními lístky eliptickými, bílými, tuhými. Plodem jsou široké, téměř kulovité, tmavě červené malvičky.

Možná záměna: Jeřáby představují obtížně rozlišitelné druhy. Pro determinaci je vždy třeba několik plodných, dospělých jedinců, kteří nerostou na plném slunci ani v přílišném stínu. Jeřáb chlumní se od ostatních jeřábů z okruhu jeřábu muku (Sorbus aria agg.) liší především širokými listy se zaokrouhleným až tupým vrcholem připomínajícími tenisovou raketu a tmavě červenými malvičkami, které jsou širší než dlouhé.

Rozšíření: Středoevropský endemit, který se vyskytuje v Německu (Bavorsko), v ČR, v Rakousku (údolí řek Kamp a Salzach) a v severozápadním Maďarsku.

V ČR je jeho rozšíření soustředěno především do severozápadních, západních a středních Čech, kde se vyskytuje především v Lounském Středohoří, v kaňonu Vltavy a v Českém krasu.

Ekologie: Jeřáb chlumní v souladu se svým jménem roste především na chlumech, tedy lesnatých kopečcích. Na těchto kopečcích si vybírá otevřená stepní až lesostepní místa, dále roste na okraji listnatých hájů a křovin, na skalnatých svazích, na kyselých i bazických podkladech.

Nano- až makrofanerofyt, který kvete v květnu a plodí na přelomu září a října.

Význam: Druh byl popsán teprve v roce 2015 z našeho území. Typovou lokalitou je kaňon Vltavy v NPR Drbákov – Albertovy skály na Příbramsku. Jde o dekorativní, avšak poměrně vzácně pěstovaný druh. Do městské zeleně byl vysazen např. v Třebíči a ve Strakonicích.

Taxonomická poznámka: Hybridogenní, tetraploidní, apomiktický druh patřící do okruhu jeřábu muku (Sorbus aria agg.), který vznikl křížením dvou diploidních, zatím blíže neznámých druhů (nebo jen geneticky odlišných linií) blízce příbuzných S. aria s. str. Jako apomikt se jeřáb chlumní rozmnožuje v podstatě klonováním mateřské rostliny (zárodečný vak vzniká z mateřského pletiva ve vajíčku a vyvíjí se rovnou v embryo) a ke vzniku životaschopných semen tak nepotřebuje opylení. Prokázána však byla i zbytková sexualita, což znamená, že alespoň malá část semen vzniká normálním opylením a následným oplozením.

Literatura:

Feulner M., Weig A., Voss T., Schott L. F. & Aas G. (2019): Central European polyploids of Sorbus subgenus Aria (Rosaceae) recurrently evolved from diploids of central and south-eastern Europe: evidence from microsatellite data. – Botanical Journal of the Linnean Society, 191: 315–324.

Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia 88: 459–544.

Lepší M., Lepší P., Koutecký P., Bílá J. & Vít P. (2015): Taxonomic revision of Sorbus subgenus Aria occurring in the Czech Republic. – Preslia 87: 109–162.

Lepší M., Koutecký P., Nosková J., Lepší P., Urfus T. & Rich T. C. G. (2019): Versatility of reproductive modes and ploidy level interactions in Sorbus s.l. (Malinae, Rosaceae). – Botanical Journal of the Linnean Society 191: 502–522.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!