Silene nemoralis W. et K. – silenka hajní

Syn.: Silene italica subsp. nemoralis (W. et K.) Nyman

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Status: EN

Popis: Bylina se ztlustlým, chudě větveným kořenem. Lodyha přímá, jediná, se zkrácenými větévkami v paždí dolních a středních lodyžních listů, dole chlupatá, v horní části lepkavá. Listy krátce pýřité, přízemní v růžici, za květu zasychající. Květenství složené, poupata i květy přímé. Květy oboupohlavné; kalich kyjovitý, kališní zuby tupé; čepel korunních lístků dvouklaná, smetanově bílá; pakorunka nezřetelná. Plodem jsou šestizubé tobolky; karpofor obvykle 7–9 mm dlouhý.

Možná záměna: Zaměňována za silenku nicí (Silene nutans), která však má kališní zuby a poupata špičatá, karpofor krátký, obvykle do 3 mm, zřetelnou pakorunku a rostliny jsou vytrvalé.

Rozšíření: Druh s centrem areálu v jižní Evropě, kde se vyskytuje v od Pyrenejí, přes Alpy dále na Balkán.

V České republice se vyskytuje v izolované arele ve středních Čechách a dále na východní Moravě, kam z Karpat proniká ke Štramberku. Sekundárně se šíří zejména podél železnic. Ostatní výskyty na Moravě i ve východních Čechách jsou hodnoceny jako druhotné.

Ekologie: Druh travnatých svahů, lemů křovin a lesů. Preferuje bazické substráty, zejména vápenec, méně často roste na opukách a spraších. Ve stř. Čechách roste ve vegetaci řídkolesů as. Lathyro collini-Quercetum pubescentis.

Dvouletka s fenologickým optimem kvetení od května do července.

Ochrana a ohrožení: Silenka hajní je vzhledem k izolovanému výskytu hodnocena v Červeném seznamu jako ohrožený druh (EN).

Literatura:

Naciri Y., Du Pascuier P.-E., Lundberg M., Jeanmonod D. & Oxelman B. (2017): A phylogenetic circumscription of Silene sect. Siphonomorpha (Caryophyllaceae) in the Mediterranean Basin. – Taxon, 66(1): 91–108.

Šourková M. (2003): Silene L. – In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 2, 2. vydání, Academia, Praha: 160–180.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!