Senecio umbrosus W. & K. – starček stinný

Syn.: Senecio doria var. umbrosus (W. & K.) Stoj. & Stef.; S. doria subsp. umbrosus (W. & K.) Soó; S. urumovii Velen.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: EN

Popis: Bylina s lodyhou přímou, plnou, v horní polovině větvenou, vysokou do 150 cm, hustě oděnou bílými kadeřavými chlupy, vz. olysávající. Listy nahloučené v dolní části lodyhy, celistvé, mělce zubaté, vzhůru po lodyze výrazně se zmenšující. Úbory skládají bohatou kompaktní latu; zákrov válcovitý, zpravidla jemně pýřitý. Okrajové jazykovité květy v počtu 7–8 (10), sytě žluté, často na vrcholu podvinuté. Nažky válcovité, hnědé, lysé, s chmýrem až 4krát delším než plod.

Možná záměna: Spadá do sekce Doria, která je u nás zastoupena 6 druhy, přičemž habituelně podobný je především starček zlatý (Senecio doria), který se vyznačuje lysými lodyhami a menším počtem okrajových jazykovitých květů. Na našem území se tyto druhy areálově nepotkávají a rovněž vykazují ekologické odlišnosti. Komplex starčku zlatého je detailněji popsán u samotného druhu.

Rozšíření: Druh s nevelkým evropským areálem, který ostrůvkovitě zahrnuje oblast střední a jv. Evropy. Západní hranice leží na východním úpatí Alp, na jih zasahuje do Rumunska, na východ do Ukrajiny. Komplikovanější jsou výskyty v Polsku a na sz. Ukrajině, kde je polskými botaniky považován za Senecio macrophyllus. Tento taxon je však podle aktuálních taxonomických studií ztotožňován se starčkem zlatým (S. doria), jehož variabilita pokrývá zmiňované polské typy.

V České republice se vyskytuje pouze lokálně na nevelkém území jv. Moravy, zhruba mezi obcemi Radějov a Březová, které spadají do Bílých Karpat. I v tomto území je výskyt roztříštěný, byť místy zde druh vytváří bohaté vitální populace. Lokality leží v kolinním až suprakolinním stupni.

Ekologie: Druh roste na otevřených stanovištích, především na travnatých svazích, při okrajích křovin a v lesních lemech. Preferuje těžké, jílovité, minerálně bohaté půdy. Optimum nachází ve vegetaci širokolistých trávníků, ale bývá součástí i vegetace bělokarpatských vápnitých slatinišť.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od poloviny července do září.

Ochrana a ohrožení: Starček stinný není veden mezi zvláště chráněnými druhy, což je dáno především skutečností, že jeho lokality jsou chráněny v rámci CHKO Bílé Karpaty. V Červeném seznamu je hodnocen jako druh ohrožený (EN), čemuž odpovídá jeho malý areál výskytu, jenž zároveň tvoří absolutní severozápadní hranici areálu celkového.

Literatura:

Calvo J. & Aedo C. (2015): A Taxonomic Revision of the Eurasian/Northwestern African Senecio doria Group (Compositae). – Systematic Botany, 40 (3): 900–913.

Grulich V. (2004): Senecio L. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 250–280.

Grulich V. & Hodálová I. (1994): The Senecio doria group (Asteraceae-Senecioneae) in Central and Southeastern Europe. – Phyton, Horn, 34: 247–265.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!