Senecio erraticus - starček bludný

13. 8. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Senecio erraticus Bertol. – starček bludný

Syn.: Senecio barbareifolius Krocker, nom. illeg.; Jacobea erratica (Bertol.) Fourr.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: NT

 

Popis: Tmavě zelená až modrozelená, lysá bylina s krátkým oddenkem. Lodyha přímá, u neposečených jedinců od poloviny větvená, obvykle 30–70 cm vysoká. Listy přízemní růžice tvarem odlišné od lodyžních listů, za květu občas přítomné. Střední lodyžní listy přisedlé, peřenosečné, s 1–2 páry postranních úkrojků kolmo odstávajících, čárkovitých, koncový úkrojek vejčitý, zveličelý. Úbory dlouze stopkaté, do 25 mm v průměru, skládající chocholík. Zákrov polokulovitý; okrajové jazykovité květy obvykle v počtu 13 žlutých ligul. Nažky válcovité, hnědé, lysé, s bílým, opadavým chmýrem 2krát delším než nažka.

 

Možná záměna: Značně plastický druh, jehož vzezření je často ovlivňováno sečí. Velmi podobným druhem je starček vodní (Senecio aquaticus), který na první pohled zaujme žlutozelenou barvou rostlin. Koncový úkrojek středních listů není zveličelý, tvarem podlouhlý, postranní úkrojky směřují dopředu, ve 3–4 párech.

 

Rozšíření: Druh s převážně euroasijským areálem, který na sever zasahuje do jižní Skandinávie, na východ až po východní část Sibiře. Je uváděn také z Malé Asie a Kavkazu, stejně jako ze severní Afriky.

 

Na našem území se nachází těžiště výskytu na jižní, jv. až střední Moravě, kde se vyskytuje roztroušeně až hojně, na sever zasahuje do Slezska. V Čechách se vyskytuje řídčeji, zejména ve středním a východním Polabí a na Mladoboleslavsku. Výskyt na území Čech se prolíná s rozšířením starčku vodního, nelze zde vyloučit mnoho literárních omylů v determinaci. Většina lokalit je soustředěna do nížin a pahorkatin a nepřesahuje nadmořskou výšku 500 m.

 

Ekologie: Světlomilný druh vlhkých stanovišť jako jsou aluviální louky, obnažená dna rybníků, rákosiny, porosty vysokých ostřic, řídčeji roste ve světlinách lužních lesů. Preferuje těžké, vlhké půdy, dobře snáší zasolení i vysokých obsah dusíku v půdách, stejně jako mírné terénní disturbance.

 

Dvouletka až krátce vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

 

Ochrana a ohrožení: Starček bludný není veden mezi zvláště chráněnými druhy české květeny, v Červeném seznamu je řazen mezi druhy téměř ohrožené (NT), což odráží jeho nerovnoměrné rozšíření v republikovém kontextu. V minulosti byla řada vlhkých lučních biotopů meliorována a transformována na zemědělskou půdu, čímž utrpěla řada vlhkomilných lučních druhů.

 

 

Literatura:

 

Grulich V. (2004): Senecio L. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 250–280.

 

Iamonico D. & Managlia A. (2013): Lectotypification of the Bertoloni's names in the genus Senecio L. (Asteraceae). – Plant Biosystems, 149: 48–53.