Senecio aquaticus - starček vodní

30. 9. 2021 vytvořil Michal Hroneš

Senecio aquaticus Hill – starček vodní
Syn.: Jacobaea aquatica (Hill) G. Gaertn. & al.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé nebo dvouleté, lysé, světle zelené byliny s krátkým oddenkem a přímou, 30–70 cm vysokou lodyhou. Listy přízemní růžice jsou za květu přítomné, dlouze řapíkaté, s čepelí lyrovitou, peřenolaločnou až peřenodílnou, s postranními úkrojky kolmo odstávajícími, podlouhlými až čárkovitými, na bázi s objímavými oušky, a koncovým úkrojkem podlouhlým až vejčitým, na okraji nepravidelně zubatým. Lodyžní listy jsou přisedlé, s čepelí peřenosečnou, s postranními úkrojky podlouhlými až čárkovitými, dopředu zahnutými, na okraji zubatými až vroubkovanými a koncovým úkrojkem zvětšeným, podlouhým. Květenstvím jsou úbory složené z trubkovitých a jazykovitých květů, vyrůstající v počtu 3–20 a skládající chocholík s šikmo vzhůru odstálými větvemi. Jazykovité květy jsou žluté až oranžově žluté. Nažky jsou válcovité, hnědé, lysé, s bílým, lehce opadavým chmýrem.

Možná záměna:
Podobnými druhy jsou starček bludný (Senecio erraticus) a s. přímětník (Senecio jacobaea). Starček bludný se liší tmavě zelenou barvou lodyh a listů, koncovým úkrojkem čepele vejčitým a pouze 1–2 páry úkrojků lodyžních listů. Starček přímětník se liší nezvětšeným koncovým úkrojkem lodyžních listů a absencí listové růžice v době květu.

Rozšíření: Areál starčku vodního má nápadně oceánickou tendenci s těžištěm v západní Evropě. Na východ se vyskytuje po Polsko, ČR, Slovensko, Rakousko a severní Itálii. Zajímavé je, že ve střední Evropě výrazně expandoval až v 19. a na počátku 20. století.

V ČR se vyskytuje na své východní hranici rozšíření, která prochází východním okrajem Českomoravské vrchoviny a Drahanskou vrchovinou. Nejčastěji se vyskytuje ve středních polohách (mezofytikum), především v jižních, jihozápadních Čechách a na Českomoravské vrchovině. V severních a východních Čechách je výrazně vzácnější.

Ekologie: Vlhkomilný a světlomilný druh, který roste na živinami chudších, převážně kyselých, těžších substrátech. Cenologické optimum nachází v aluviálních, vlhkých pcháčových a střídavě vlhkých bezkolencových loukách.

Hemikryptofyt, který kvete od července do září.

Význam: Starček vodní obsahuje ve svých pletivech pyrolizidinové alkaloidy, které způsobují otravy domácích zvířat, zejména koní a skotu. Otrava se projevuje buď akutní nekrózou jater nebo chronickou cirhózou a nejčastěji k ní dochází při pozření sena s vysokým obsahem lodyh starčku. Hromadné otravy jsou známy jak od nás (např. tzv. Žďárská choroba koní), tak i z okolních zemí.

 

 

Literatura:

Grulich V. (2004): Senecio L. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 250–280.

Chizzola R., Bassler-Binder G., Karrer G., Kriechbaum M. (2019): Pyrrolizidine alkaloid production of Jacobaea aquatica and contamination of forage in meadows of Northern Austria. Grass Forage Science 74: 19–28.