Rubus chamaemorus - ostružiník moruška

25. 12. 2008 vytvořil Michal Hroneš

Rubus chamaemorus L. - ostružiník moruška  

Syn.: Chamaemorus norvegica Greene, Chamaemorus anglica Greene  

Čeleď: Rosaceae - růžovité  

Status: C1, §2, ČK

 

Popis: Drobná vytrvalá bylina, dorůstající se max. 25 cm. Lodyhy jsou vzpřímené a nevětvené, vyrůstající z dlouhého plazivého oddenku. Jsou hustě pokryté normálními i žláznatými chloupky a zpravidla nesou jeden květ a jeden až čtyři listy. Listy jsou dlouze řapíkaté, v obrysu široce ledvinité, dělené do 5 nebo vzácněji 7 mělkých laloků, na bázi srdčité, na vrcholech zaokrouhlené, na okraji vroubkovaně pilovité. Květy jsou jednopohlavné, pětičetné, bílé. Kališní lístky jsou dlouze vejčité, hustě pokryté žláznatými chloupky, u samičích rostlin objímající nezralý plod. Korunní lístky jsou chlupaté, výrazně delší než kalich. Souplodí (ostružinu) tvoří až 20 drobných, kulovitých peckoviček, které jsou zpočátku červené, postupně mění barvu a za zralosti jsou žlutohnědé. Ostružina je v obrysu kulovitá a chutná podobně jako meruňky.  

 

Možná záměna: Charakteristická a nezaměnitelná rostlina české flóry.  

 

Rozšíření: Ostružiník moruška roste v boreálním až arktickém pásu celé severní polokoule. Můžeme ho najít ve Skandinávii, na Sibiři, ale také v Kanadě a na Aljašce. Několik izolovaných lokalit reliktního charakteru se nachází v horách střední Evropy.

 

V ČR roste moruška pouze na krkonošských rašeliništích (Pančavská louka, Labská louka, Úpské rašeliniště, Čertova louka). Druh je dále některými autory udáván z Jizerských hor, tento údaj je však sporný.

 

Ekologie: Vlhkomilný druh rostoucí na rašelinných, silně kyselých půdách, na silikátových podkladech. Morušce nevadí zastínění, a proto ji lze nalézt také na rašeliništích zarostlých klečí. V našich podmínkách rostliny obvykle pouze kvetou, avšak již nestíhají plodit. Dvoudomý druh.

 

Geofyt, kvetoucí červnu až červenci, plody dozrávají v září a říjnu.  

 

Význam: Významný severský prvek naší květeny, u nás roste na své nejjižnější lokalitě v Evropě. Klasický glaciální relikt, vypovídající o stavu české květeny při poslední době ledové. Ve Skandinávii se z plodů vyrábí marmeláda či různé druhy likérů.  

 

Ohrožení a ochrana: Druh je v ČR na mírném ústupu, jenž je zřejmě způsoben několika faktory (napadení parazity, poškozování lokalit vysokou zvěří, či jejich eutrofizace). Všechny lokality druhu jsou územně chráněny (KRNAP). Druh je úspěšně množen a pěstován v genobance KRNAPu.