Rhynchospora alba (L.) Vahl. – hrotnosemenka bílá

Syn.: Schoenus albus L.; Dichromena alba (L.) J.F. Macbride; Rhynchospora luguillensis Britton; Triodon albus (L.) Farwell

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: C2, §1

Popis: Hustě trsnatá bylina s krátkými oddenkovými výběžky, menšího až středního vzrůstu, vysoká 10 až 70 cm. Lodyha přímá či mírně křivolaká. Listy kratší než fertilní část rostliny; čepele listů velmi úzké, nitkovité, zužující se do špice.  Květenství je uspořádáno do vřetenovitého klásku, na rostlině obvykle 1 nebo 2–3 (v tomto případě jsou klásky od sebe poměrně vzdálené; listen kratší nebo zdéli květenství. Plevy jsou zbarvené bíle až světle hnědě, okvětní štetinky v počtu 9–13. Plodem jsou světle hnědé, podélně pruhované, hladké nažky.

Morfologicky velmi stabilní druh, u kterého bylo popsáno několik variet, avšak velmi nízké taxonomické hodnoty.

Možná záměna: V České republice se hrotnosemenka bílá dá zaměnit snad jen s hrotnosemenkou hnědou (Rhynchospora fusca) a to především ve sterilním stavu. Druhy se liší v barvě plev, jak napovídá druhový název, v délce listenu květenství, který je u hrotnosemenky hnědé mnohem delší a v počtu okvětních štetinek, kterých má hrotnosemenka hnědá 4–6.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým (fytogeograficky nesmírně zajímavým) cirkumpolárním , disjunktivním areálem, v Evropě s výraznou oceánickou (atlantskou) tendencí. Evropská část areálu zahrnuje téměř celý kontinent s výjimkou arktické a mediteránní zóny a JV Evropy. Od Velké Británie, Holandska, jižní část Skandinávie, severní polovinu Polska, střední Evropu, sporadicky v Maďarsku a v rumunských Karpatech. Dále na východ areál přechází před Kavkaz, centrální Rusko až po Kamčatku, Sachalin, Kurily a Japonsko. Rovněž se vyskytuje v Severní Americe, je udávána z Portorika a z Brazílie.

Lokality na území České republiky jsou považovány za hraniční v rámci evropského areálu. Výskyt byl doložen z více než 130ti lokalit. Většina z nich se nachází na území Čech (v českém mezofytiku), ve dvou rozsáhlejších arelách, jednak na Třeboňsku s přesahem do JZ části Českomoravské vrchoviny, dále v Dokeské pánvi v severních Čechách s přesahem do Frýdlantského výběžku, v Krušných horách, západních Čechách, na Plzeňsku aj. Na Moravě především v Hrubém Jeseníku. Lokality jsou koncentrovány v nižších nadmořských výškách a výjimečně přesahují montánní stupeň.

Ekologie: Ekologicky i stanovištně má podobné nároky jako hrotnosemenka hnědá, ovšem s vyšší plasticitou. Preferuje otevřená, rašelinná stanoviště,  slatiniště, ostřicovo-rašelinná společenstva, zrašelinělé písky, na živiny a báze chudé substráty.  Konkurenčně slabý druh s převážně generativním rozmnožováním.

Hemikryptofyt, s fenologickým optimem kvetení v červenci.

Ochrana a ohrožení: Hrotnosemenka bílá patří mezi zvláště chráněné druhy zákonem. Je vedená jako kriticky ohrožená. V Červeném seznamu jako silně ohrožený druh. Patří mezi druhy, které jsou vzácné nejenom na druhové úrovni, ale kdy jsou velmi vzácná i jejich přirozená stanoviště, svaz Rhynchosporion (prolákliny na rašelinném podloží) je řazen mezi habitaty soustavy NATURA 2000. Druh je primárně ohrožen především možnou přímou destrukcí lokalit, změnami hydrologického režimu na lokalitách, sukcesními procesy a eutrofizací prostředí.

Literatura:

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!