Reseda phyteuma L. – rýt velkokališný

Syn.: Pectanisia phyteuma (L.) Raf.

Čeleď: Resedaceae – rýtovité

Status: CR, §K

Popis: Sivozelená bylina s tenkým, chudě větveným kořenem. Lodyhy po několika, vystoupavé nebo poléhavé, do 20 cm vysoké. Listy celistvé nebo s malým počtem úkrojků, celokrajné, obvejčité, zaokrouhlené. Květenstvím je řídký hrozen; květy rovnovážně odstálé, po okvětu prodloužené; korunní lístky členěné v četné úkrojky, bílé; tyčinky opadavé, prašníky žluté. Plodem jsou obvejčité, trojhranné, na vrcholu růžkaté, nicí tobolky.

Možná záměna: V kombinaci celistvých listů a bílých květů dobře rozpoznatelný druh. Za plodu nápadný nicími plody, což jej odlišuje od běžného rýtu žlutého (Reseda lutea), který má tobolky vzpřímené. Pěstovaný a vizuálně podobný rýt vonný (R. odorata) má květy zelenkavě bílé a prašníky cihlově červené.

Rozšíření: Druh s těžištěm rozšíření v okolí Středozemního moře, na sever lokality sahají po střední Evropu, na jih po severní Afriku, dále roste v Malé Asii po pohoří Kavkaz. Jako nepůvodní druh je hodnocen v některých státech v sz. Evropě (např. Benelux), byl zavlečen do Jižní Ameriky, kde se vyskytuje v západních oblastech při Tichém oceánu, a do jižní Afriky.

V Česku se jedná o vzácný druh rostoucí v termofytiku sz. Čech a jižní Moravy. V Čechách jsou lokality soustředěny mezi Slaný a Velvary, druhotně byl nalezen ve východním Polabí u obce Pouchov. Na Moravě roste při úpatí Pavlovských vrchů, v okolí Hustopečí, historicky na sever po Brno.

Ekologie: Druh rostoucí s oblibou na antropicky ovlivněných, narušovaných stanovištích, jako jsou kypré půdy na polích, v ovocných sadech, v řídce zarostlých okrajích cest nebo v xerotermních řídkých trávnících. Preferuje půdy písčité s hlinitou příměsí, bohaté na živiny, alespoň mírně bazické.

Jednoletý terofyt až dvouletka s fenologickým optimem kvetení od konce dubna do letních měsíců.

Ochrana a ohrožení: Druh zvláště chráněný, pro nízký počet lokalit hodnocený jako kriticky ohrožený, podobně též v Červeném seznamu. Patří k několika málo druhům s výraznou antropickou vazbou požívající zákonné ochrany. Dlouhodobě je jeho původnost na našem území zpochybňována, byť obdobná stanoviště s oblibou osidluje i v centru svého areálu.

Literatura:

Kubát K. & Šourková M. (1992): Reseda L. In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 238–245.

Towpasz K. & Kotańska M. (1999) Nowe stanowisko Reseda phyteuma (Resedaceae) w Polsce. (A new locality for Reseda phyteuma (Resedaceae) in Poland.). – Fragmenta Floristica et Geobotanica, 6: 284–286.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!