Reduvius personatus (Linnaeus, 1758) – zákeřnice domácí

Čeleď: Reduviidae – zákeřnicovití

Status: běžný druh

Popis: S délkou těla 15–19 mm se jedná o naši největší zákeřnici. Celé tělo je černě zbarveno. Z protáhlé hlavy vybíhá mohutný bodavý sosák. Štít je lichoběžníkového tvaru, s výraznými hrboly. Křídla jsou složena na hřbetě (1. pár je přeměněn na tuhé polokrovky). Na předních nohách jsou drobné husté chloupky, které slouží k lepšímu přidržování kořisti. Nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují.

Možná záměna: Nezaměnitelný druh. Tvarově podobné druhy středoevropských zákeřnic nejsou celé černé (např. zákeřnice tmavá, Rhynocoris annulatus). Za zákeřnici je někdy mylně považována vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis), která se na podzim často stahuje do budov.

Rozšíření: Celá Evropa, severní Afrika, Malá Asie, Kavkaz. Zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.

V ČR plošně rozšířený, ale nehojný druh. Častější je v teplejších oblastech.

Biologie a ekologie: Zákeřnice domácí je synantropním druhem, obývajícím nejčastěji chlévy, stáje, kůlny a jiná hospodářská stavení, někdy i lidská obydlí. V teplých oblastech (jižní Morava) se vyskytuje i ve volné přírodě v odumírajících vykotlaných stromech, pod odchlíplou kůrou, v opuštěných hnízdech a podobně. Aktivní je v noci. Je schopna přeletů, často přilétá ke světelným zdrojům. Loví různý hmyz, který probodává mohutným sosákem a poté vysává. Bodnutí, ke kterému se zákeřnice mohou uchýlit v sebeobraně, je bolestivé i pro člověka. Páření probíhá v nezvyklé poloze, kdy samec a samice jsou přitisknuti podélně vedle sebe. Vývoj je acyklický – všechna stádia se vyskytují v kterékoli části roku. Nicméně, nejvíce dospělců se vyskytuje v červnu a červenci a vajíčka jsou nejčastěji kladena ke konci léta. Nymfy se vyvíjejí 2 roky, při nedostatku potravy i 3 roky. Nymfy vylučují lepkavou substanci, pomocí které na své tělo a nohy lepí trouch, prach a jiné nečistoty za účelem maskování.

Literatura:

Javahery M. (2013): Natural history of Reduvius personatus Linnaeus (Hemiptera: Heteroptera: Reduviidae) in North America. Munis Entomology & Zoology 8: 685–703.

Kment P. (2007): Ploštice – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Wachmann E., Melber A., Deckert J. (2006): Wanzen. Band 1: Dipsocomorpha, Nepomorpha, Gerromorpha, Leptopodomorpha, Cimicomorpha (Teil 1). Goecke & Evers, Keltern.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!