Prunus fruticosa Pall. – třešeň křovitá

Syn.: Cerasus fruticosa Pall.

Čeleď: Rosaceae – růžovité

Status: EN

Popis: Nízký kompaktní keřík vysoký 30–100 cm. Větve tenké, pružné, hnědé, starší mívají rozpraskanou borku. Letorosty lesklé, hnědé, chlupaté, později olysalé. Pupeny vejcovité, špičaté, lepkavé. Listy vyrůstající z brachyblastů menší, obvejčité, špičaté, na bázi klínovité, na okraji pilovité, lysé, na líci lesklé, na rubu matné. Květy bílé, dlouze stopkaté, rozkvétají těsně před nebo s rašícími listy. Kališní lístky za květu nazpět ohnuté, korunní obvejčité, mělce vykrojené. Plodem je kulovitá až vejcovitá, sytě tmavě červená, lesklá dužnatá, mírně kyselá peckovice. Pecka hladká, světle žlutá.

Možná záměna: Poměrně obtížný druh na určování. V mnoha morfologických znacích proměnlivý. Druh, který se velmi snadno kříží např. s mahalebkou (Prunus mahaleb) nebo slivoní trnkou (Prunus spinosa), ale i s jinými zástupci rodu.

Rozšíření: Druh s ponticko-panonským areálem s výraznou kontinentální tendencí. Centrum areálu se nachází v severní části Balkánského poloostrova odkud zasahuje do střední Evropy a na východ do střední Asie. Izolovaně se vyskytuje též na Kavkaze a v Malé Asii.

V ČR je třešeň křovitá převážně vázaná na oblasti českého a moravského termofytika, odkud ojediněle zasahuje do mezofytika. Izolovaně roste v jižních Čechách. Preferuje nižší nadmořské výšky, ale roste až do suprakolinního stupně.

Ekologie: Vyhledává výslunná stanoviště, xerotermní skalnaté, travnaté svahy, křovinaté až lesní lemy, suché meze a okraje polních cest. Preferuje bazické substráty, především vápencové podklady, ale nezřídka jí nalézáme i na čedičích. Při dostatečném prostoru vytváří nepropustné polykormony, v zarostlých místech pouze ojedinělé keříky, ve zcela zastíněných porostech rychle mizí. Je diagnostickým druhem sv. Prunion fruticosae.

Fanerofyt kvetoucí v dubnu, plodící v červnu až červenci.

Ochrana a ohrožení: Třešeň křovitá nepatří mezi zvláště chráněné druhy naší květeny, v Červeném a černém seznamu je vedena jako ohrožený druh (EN). Ovšem v současnosti patří k našim nejohroženějším a dramaticky ustupujícím dřevinám. Problematické je především křížení s řadou ostatních druhů rodu Prunus, ať již s planými druhy nebo s různými kultivary. Negativně její růst ovlivňuje i absence managmentu na lokalitách, které tak snadno zarůstají.

Literatura:

Chrtek J. (1992): Cerasus Mill. In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 442–448.

Macková L., Vít P. & Urfus T. (2018): Crop-to-wild hybridization in cherries – Empirical evidence from Prunus fruticosa. – Evolutionary Applications, 11 (9): DOI:10.1111/eva.12677

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!