Potentilla recta - mochna přímá

4. 10. 2020 vytvořil Michal Hroneš

Potentilla recta L. – mochna přímá
Syn.: Fragaria recta (L.) Crantz, Pentaphyllum rectum (L.) Nieuwl., Potentilla hirta subsp. recta (L.) Briq.
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Status: LC

Popis: Vytrvalé byliny často s krátkým vícehlavým oddenkem, přízemní růžicí listů a vystoupavými až přímými, 20–80 cm vysokými, olistěnými, odstále chlupatými lodyhami. Listy jsou dlanitě dělené do 5–7 úkrojků, připomínající konopí, s dlouhými, přitiskle až odstále chlupatými řapíky a s jednotlivými lístky podlouhlými až obvejčitě klínovitými, na okraji hrubě zubatými, pokrytými dlouhými, přitisklými až mírně odstávajícími chlupy. Květenství jsou vrcholová, poměrně bohatá s 10–30 květy. Květy jsou až 3 cm velké, s odstále chlupatým kalichem a žlutými až sírově žlutými korunními lístky. Nažky jsou hnědavé.

Možná záměna: Nejpodobnějším druhem je mochna norská (Potentilla norvegica), která se již na první pohled liší trojčetnými listy. Dalšími podobnými druhy jsou m. šedavá (Potentilla inclinata) a m. prostřední (Potentilla intermedia), které mají chlupy na rubu listů ohnuté až kadeřavé. Listy m. přímé mohou také připomínat listy konopí (Cannabis sativa). K záměnám dochází především u sterilních rostlin. Listy konopí ale nemají oproti m. přímé na rubu dlouhé rovné chlupy.

Rozšíření: Mochna přímá je rozšířená v téměř celé Evropě, na sever do jižní Skandinávie, v severní Africe, v Turecku, na Kavkazu a v severním Íránu. Zavlečena byla do Severní Ameriky, Argentiny, Austrálie, Japonska a na Nový Zéland.

V ČR se vyskytuje ostrůvkovitě, především v teplých pahorkatinách. Údolími řek proniká i do vyšších poloh. Do vyšších poloh je pouze zavlékána a vyskytuje se zde převážně na synantropních stanovištích. Přirozeně chybí ve Slezsku a části západních Čech.

Ekologie: Suchomilný a světlomilný druh, který roste na kamenitých slunných stráních, stepních trávnících, v teplomilných lesních lemech, na suchých mezích a okrajích cest a na železničních náspech.

Hemikryptofyt kvetoucí od června do srpna.

Taxonomická poznámka: Někteří autoři rozeznávají až sedm poddruhů, které se liší barvou květů, charakterem odění a tvarem listů. V takovém pojetí se na našem území pravděpodobně vyskytují tři podruhy, dva původní subsp. obscura a subsp. pilosa a jeden zavlékaný, odpovídající nominátnímu poddruhu subsp. recta (na fotografiích). Vzhledem k absenci biosystematické studie, která by zahrnovala populace napříč areálem druhu, je toto dělení diskutabilní.

 

 

Literatura:

Kurtto A., Lampinen R. & Junikka L. (eds) (2004): Atlas Florae Europaeae. 13. Rosaceae (Spiraea to Fragaria, excl. Rubus). – The Committee for Mapping the Flora of Europe & Societas Biologica Fennica Vanamo, Helsinki, 320 p.

Soják J. (1995): Potentilla L. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 283–314.

Werner P. A. & Soule J. D. (1976): The biology of canadian weeds: 18. Potentilla recta L., P. norvegica L., and P. argentea L. – Canadian Journal of Plant Science 56: 591–603.