Potentilla heptaphylla - mochna sedmilistá

8. 11. 2009 vytvořil Martin Hanzl

Potentilla heptaphylla L. – mochna sedmilistá

Syn.: Potentilla opaca L., Potentilla rubens (Crantz) Zimmeter, Potentilla matzialekii Opiz ex Domin

Čeleď: Rosaceae – růžovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Mochna sedmilistá je vytrvalá bylina s podzemním oddenkem. Tvoří menší trsy a může dorůstat až 25 cm výšky (obvykle však do 12 cm). Lodyhy jsou postranní, vystoupavé až přímé, rovnovážně odstále chlupaté. Přízemní listy bývají často dlanitě 7-četné (viz jméno!), mohou však být složeny z 5–9 lístků. Prostřední lístek jarních listů je klínovitě obvejčitého až podlouhlého tvaru, 1–2,5 cm dlouhý, 5–10 mm široký, na okraji s několika páry kupředu namířených a hluboce zaříznutých zubů. Letní listy mohou i přesahovat lodyhu, lístky jsou podstatně delší a lehce širší, rovněž mají větší počet zubů na okrajích. Lodyžních listů je 1–2, počet jejich lístků se směrem k vrcholu lodyhy snižuje a postupně přecházejí v listeny. Lístky jsou svrchu zelené, na rubu nasivělé. Jak lístky tak řapíky listů jsou nápadně odstále chlupaté. Volná květenství jsou skládána z 1–15 květů, květy mají v průměru přibližně 1–1,5 cm. Kališní lístky jsou chlupaté, kalíšek je rovněž přítomen. Korunní lístky sytě žluté barvy dorůstají nejčastěji 4–6 mm a je jich pět. Plodem jsou nažky.

 

Možná záměna: Mochny patří mezi obtížnější taxonomické skupiny vzhledem k jejich morfologické proměnlivosti a častému vzájemnému křížení. Křížence mochny sedmilisté bychom poznali podle přítomnosti výraznějších výběžků a absence dlouhých odstálých chlupů na jejich řapících.

 

Od mnoha relativně podobných druhů mochen, např. mochny písečné (Potentilla incana) a mochny jarní (P. verna), se mochna sedmilistá liší přítomností listových růžic za květu a postranními lodyhami (vyrůstají právě z báze růžic), rovnými chlupy na rubu listů (ani zakřivené, ani hvězdovité), biotopem a trsnatým charakterem růstu (netvoří polštáře). Tato kritéria už v ČR splňují jen 3 podobné druhy. Mochna durynská (Potentilla thuringiaca) se liší vyšší lodyhou (15–50 cm), větším počtem lodyžních listů a mírně ztlustlými čnělkami na bázi. Mochna rozkladitá (Potentilla patula) se liší téměř lysým kalichem a přitiskle chlupatými řapíky. Oba dva druhy jsou však vzácné. Mochna rozkladitá se navíc vyskytuje pouze na jižní Moravě.

 

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá oblast střední Evropy, odkud přesahuje do severnějších částí jižní Evropy (např. severní Itálie), jižnějších částí severní Evropy (např. jižní Švédsko), do jihovýchodní Evropy a na přiléhající část východní Evropy.

 

Druh má v ČR optimum ve středních polohách, zatímco v nížinách a podhůří už se vyskytuje jen roztroušeně až vzácně. Častěji se vyskytuje v severní polovině Čech než v jižní, dále na převážné části Moravy. V některých oblastech je vzácný či úplně chybí (severovýchodní Čechy, jižní Čechy, nejzápadnější Čechy, jihozápadní Morava, nejsevernější Morava).

 

Ekologie: Mochna sedmilistá obývá xerotermní travní společenstva, výslunné stráně a příkopy, méně častěji skály, bory a světlé doubravy. Půdy preferuje vysychavé a hlinité (někdy i písčité či spraše).

 

Jedná se o hemikryptofyt. Kvete od dubna do června.

 

 

Literatura:

Soják J. (1995): Potentilla L. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 283–314.