Pieris brassicae - bělásek zelný

9. 10. 2018 vytvořil Stanislav Rada

Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) – bělásek zelný 

Čeleď: Pieridae – běláskovití

Status: běžný druh

 

Popis: Největší z našich bělásků, rozpětí křídel dosahuje 52–58 mm. Křídla jsou bílá, rub zadních křídel je ale zbarvený krémově do žluta. Přední rohy předních křídel jsou černé. Na předních křídlech jsou kromě této výrazné rohové skvrny dále 2 okrouhlé černé skvrny (u samic z obou stran, u samců pouze z rubu). Malá černá skvrnka je také při předním okraji zadních křídel. Tělo je černé. Housenky jsou v prvním instaru žluté s černou hlavou, v dalších instarech pak žluté s černými skvrnkami, černé skvrnění během vývoje přibývá a v posledních instarech se přidává i šedavé až modrošedé zbarvení. Housenky jsou řídce světle ochlupeny. Zbarvení kukly bývá krémové, šedavé nebo světle hnědé, zpravidla s černými a žlutými skvrnkami.

 

Možná záměna: Podobný bělásek řepový (Pieris rapae) a řepkový (P. napi) jsou znatelně menší. Rozdíl je také ve zbarvení – pro běláska zelného je charakteristická velká skvrna ve špičce předních křídel, která přesahuje polovinu vnějšího okraje křídla. Ostatní dva druhy mají tuto skvrnu podstatně menší, bělásek řepkový má navíc výrazně poprášené žilky křídel. Záměna s bělásky rodu Leptidea (bělásek hrachorový a luční) je nepravděpodobná – jsou malí, mají jiný tvar křídel a stejně tak malou nevýraznou skvrnu ve špici křídla. Běláskovi zelnému se hodně podobá v ČR vymřelý bělásek jižní (Pieris mannii), který se v současnosti rychle šíří západní Evropou a pravděpodobně se znovu objeví i u nás – oproti běláskovi zelnému je také menší a skvrnu ve špici křídla má sice výraznou, ale přesahující pouze 1/3 vnějšího okraje křídla (oproti 1/2 u běláska zelného).

 

Rozšíření: Bělásek zelný obývá celou Evropu včetně Britských ostrovů a Skandinávie, dále Blízký a Střední Východ až po Himálaj.

 

V Česku je rozšířený po celém území. Je hojný až velmi hojný, ale ne tolik jako téměř všudypřítomný bělásek řepový.

 

Biologie a ekologie: Bělásek zelný je motýl zemědělské krajiny, obývající pole, zahrady, louky a další otevřené biotopy. Vývoj v ČR je dvougenerační, první generace motýlů létá v dubnu až červnu, druhá v červnu až listopadu. Jedná se o mobilního motýla s otevřenou populační strukturou. Živnými rostlinami housenek jsou různé pěstované i divoké rostliny z čeledi brukvovitých. Samice klade žlutá vajíčka ve shlucích na listy živných rostlin. Housenky se zpočátku chovají gregaricky (pospolitě). Ke kuklení se rozlézají do okolí a kuklí se na vegetaci, kmenech stromů, budovách, plotech, kamenech apod. Přezimujícím stádiem je kukla.

 

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.