Phaneroptera nana - kobylka malá

7. 11. 2014 vytvořil Stanislav Rada

Phaneroptera nana (Fieber, 1853) – kobylka malá 

Syn.: Phaneroptera quadripunctata Brunner von Wattenwyl, 1878

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Štíhlá kobylka střední velikosti, samci dorůstají 12–15 mm, samice 15–18 mm. Křídla výrazně přesahují konec zadečku. První pár křídel (krytky) je kratší než druhý pár. Barva celého těla, krytek i vyčnívající části křídel je zelená. U báze krytek samců, v jejich stridulační části, často bývají 4 tmavé skvrny (patrné při pohledu shora). Při bližším pohledu jsou znatelné drobné tmavé skvrnky po celém těle. Dlouhé a štíhlé zadní nohy se při neopatrné manipulaci snadno odlamují. Kladélko samic je poměrně krátké a výrazně zahnuté nahoru. Kobylka malá je zdatný letec.

 

Možná záměna: Snadno může dojít k záměně s hojnější a velmi podobnou kobylkou křídlatou (Phaneroptera falcata). Spolehlivé rozlišení obou druhů je možné pouze po důkladném prohlédnutí znaků na konci zadečku. Subgenitální štítek samců se liší tvarem – P. falcata má zadní rohy štítku rozbíhavé do stran; P. nana je má sbíhavé (štítek je na špici zúžený). Samice se odlišují nenápadným znakem na kladélku – postranní lamela kladélka u P. falcata je esovitě zakřivená, u P. nana je bez výrazného zakřivení.

 

Rozšíření: Těžištěm výskytu tohoto druhu jsou oblasti okolo Středozemního moře – jižní a střední Evropa, severní Afrika a Malá Asie. Severní hranice areálu prochází Francií, Německem a Českou republikou.

 

Druh se v posledních letech šířil na sever. V ČR byl poprvé zaznamenán v 90. letech 20. století na jižní Moravě u Břeclavi. V současnosti existuje mnoho lokalit po celé jižní Moravě až po Brno. V Čechách je známa jedna populace na území hlavního města Prahy. Další šíření nelze vyloučit.

 

Biologie a ekologie: Kobylka malá obývá biotopy s křovinnou vegetací – lesostepi, zahrady, parky, zarůstající ruderální plochy a podobně. Často se vyskytuje ve městech. Jedná se o suchomilný a teplomilný druh. Samice kladou žlutá, silně zploštělá vajíčka do listů dřevin. Další rok na jaře se líhnou nymfy. Dospělci se vyskytují od července do října až začátku listopadu. Zdržují se na listnatých stromech a keřích, kde se živí rostlinnou potravou. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat na podzim, kdy při prvních mrazících podchlazené kobylky padají ze stromů na zem.

Samci se ozývají tichou stridulací na večer a v noci (nahrávka zde). Většina z ní leží v pásmu neslyšitelného ultrazvuku a je velmi podobná stridulaci příbuzné kobylky křídlaté.

 

 

 

Literatura:

 

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P., Zuna-Kratky T. (2008): Recent expansions of the bush-crickets Phaneroptera falcata and Phaneroptera nana (Orthoptera: Tettigoniidae) in the Czech Republic. Articulata 23: 67–75.