Oxycarenus lavaterae (Fabricius, 1787) – blánatka lipová 

Syn.: ploštička lipová

Čeleď: Oxycarenidae – blánatkovití

Status: nepůvodní druh

Popis: Velikost těla 4,5–6,0 mm, přičemž samice jsou větší než samci. Hlava, štít, štítek, končetiny a tykadla jsou černé. Polokrovky mají výrazné červené zbarvení s černým nádechem u kraje. Zadní část těla je kryta průsvitnou částí polokrovek (membrána), která se silně leskne a způsobuje již z dálky viditelné bílé odlesky. Larvy jsou celé tmavě červené.

Možná záměna: Záměna je nepravděpodobná. Další dva druhy rodu Oxycarenus, vyskytující se v ČR, jsou sice podobné tvarem těla, ale mají odlišné zbarvení a jsou výrazně menší.

Rozšíření: Původní areál druhu sahá od SZ pobřeží Afriky (Maroko, Alžírsko, Tunisko) přes Portugalsko, Španělsko a jižní Francii do Itálie, Slovinska a západního Chorvatska. Po roce 1980 se druh začal šířit na východ a sever. V současnosti je nejvýchodnější nález znám z Bulharska a Rumunska, severní hranici areálu tvoří Česká republika, Německo a Francie. Znám též ze Slovenska, Rakouska, Švýcarska, Maďarska a států bývalé Jugoslávie.

V ČR zaznamenán poprvé v roce 2004. Vyskytuje se běžně na jižní Moravě, řidčeji na střední Moravě (nejseverněji v Olomouci). V roce 2010 byl nalezen též v Českých Budějovicích a další šíření je možné.

Biologie a ekologie: V České republice je druh asociován s lípou srdčitou (Tilia cordata). Vyskytuje se na solitérně stojících stromech, převážně ve městech, vesnicích nebo v alejích.

Dospělci i larvy se živí sáním na různých částech lípy, přičemž preferují rozvíjející se listy a nezralá semena. Dospělci (často i s odrostlými larvami) přezimují na kmenech lip ve shlucích, které mohou čítat několik stovek až tisíců jedinců. Na jaře dochází ke kladení vajíček do štěrbin v kůře. Během pár dní se líhnou nymfy, které se zdržují ve shlucích společně s dospělci. Shluky mizí až na přelomu jara a léta, kdy se všichni jedinci přesunou do korun. Během léta se mohou vystřídat 2 pohlavní generace. Od konce srpna dochází opět k masovému shlukování na kmenech lip.

V původních oblastech rozšíření saje blánatka lipová nejen na lipách, ale také na mnoha dalších druzích rostlin, nejčastěji z čeledi slézovité. Klasický životní cyklus probíhá tak, že na konci jara se dospělci přesouvají z lip na slézovité byliny, kde kladou vajíčka. Na bylinách proběhne vývoj 2 nebo více generací a dospělci poslední generace se pak vracejí k přezimování na stromy. Tento „slézový“ cyklus je typický v původní oblasti rozšíření, ačkoli v Itálii byl kromě něj pozorován i cyklus „lipový“. V nepůvodních oblastech areálu (včetně ČR) byl zaznamenán pouze „lipový“ cyklus.

Literatura:

Kment P. (2006): Oxycarenus lavaterae (Fabricius, 1787) – blánatka lipová. In: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.

Kment P., Vahala O., Hradil K. (2006): First records of Oxycarenus lavaterae (Fabricius, 1787) (Heteroptera: Oxycarenidae) from the Czech Republic with review of its distribution and biology (První nálezy Oxycarenus lavaterae (Fabricius, 1787) (Heteroptera: Oxycarenidae) z České republiky) s přehledem o rozšíření a biologii druhu). Klapalekiana 42: 97–127.

Nedvěd O., Chehlarov E., Kalushkov P. (2014): Life History of the Invasive Bug Oxycarenus lavaterae (Heteroptera: Oxycarenidae) in Bulgaria. Acta Zoologica Bulgarica, 66: 203–208.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!