Ophrys sphegodes Mill. – tořič pavoukonosný

Syn.: Ophrys aranifera Huds., O. fucifera Curt.

Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité

Status: nepůvodní druh, ČK

Popis: Bylina s velkými, kulovitými hlízami, vysoká do 45 cm. Listy sivozelené. Květenstvím je řídký, poměrně dlouhý klas, tvořený 2–9 květy. Listeny delší než semeník. Květy středně velké, vnější korunní lístky lysé, světle žlutozelené; vnitřní někdy načervenalé. Pysk okrouhlý, vypouklý, bez přívěsku, tupě zakončený nebo jen slabě laločnatý, hustě chlupatý, červenohnědý, s výraznou světle žlutou nebo namodralou skvrnou připomínající písmeno H.

Možná záměna: Ve střední Evropě dobře poznatelný druh, kterému je z našich tořičů vizuálně nejpodobnější tořič hmyzonosný (O. insectifera), který má pysk trojdílný a namodralou skvrnu čtvercového tvaru. Samotný tořič pavoukonosný je značně variabilním druhem. V rámci jeho areálu bylo v průběhu let rozlišeno více než 20 nižších taxonomických jednotek na úrovni variet či poddruhů.

Rozšíření: Druh má evropský areál se subatlanticko-submediteránní tendencí. Vyskytuje se zejména v jižní Evropě, na sever zhruba v linii jv. Anglie, Beneluxu a centrálního Německa. Směrem na východ zasahuje na Balkánský poloostrov, Krym, do jižního Ruska, na Blízký východ a do Íránu. Znám je též ze severní Afriky.

Na našem území nebyl výskyt tohoto druhu až do 21. století nikdy spolehlivě prokázán. Jako mylné jsou označovány historické údaje o výskytu mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi, stejně jako lokality v Bílých Karpatech. V roce 2014 byla v Bílých Karpatech v přírodní rezervaci Drahy objevena miniaturní populace, která byla ověřena i v následujících letech.

Ekologie: Tořič pavoukonosný roste na pastvinách a lesostepních či křovinatých stráních, méně často ve světlých borech. Preferuje bazické podklady, typicky na vápencích, ale v přirozeném areálu se zdá být též značně tolerantní k půdám se zvýšenou salinitou. Jako ostatní zástupci rodu je silně endomykorhizní, s vazbou na rod Tulasnella, a světlomilný. Opylován je blanokřídlým hmyzem z rodu hedvábnice (Colletes spp.) a pískorypka (Andrena spp.)

Geofyt s fenologickým optimem kvetení v květnu.

Ochrana a ohrožení: Tořič pavoukonosný je sporným druhem české květeny s doposud nevyřešeným statusem. Není veden ani v Červeném seznamu ohrožených druhů, ani v Katalogu druhů nepůvodních. Jeho výskyt v PR Drahy budí silné rozpaky. Botanikové z Bílých Karpat považují výskyt za dílo úmyslné výsadby. Ostatně nebyl by to v této nesmírně cenné rezervaci první případ podobného chování. Vysazen zde byl např. hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis). K možné původnosti nepřispívá ani skutečnost, že nejbližší slovenské populace na Devínské Kobyle a u rakouského Klosterneuburgu se nachází na periferii areálu.

Literatura:

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

Jacquemyn H. & Hutchings M. J. (2015): Biological Flora of the British Isles: Ophrys sphegodes. – Journal of Ecology, 103: 1680–1696.

Procházka F. & Potůček O. (1999): Ophrys sphegodes Mill. In: In: Čeřovský J. et al., Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, vol. 5., Vyšší rostliny, Príroda, Bratislava, 260.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!