Ophrys insectifera - tořič hmyzonosný

27. 9. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Ophrys insectifera L. – tořič hmyzonosný

Syn.: Ophrys muscifera Hudson, O. myodes (L.) Jacq., O. muscaria Scop., O. aymoninii (Breistr.) Buttler, Arachnites musciflora F. W. Schmidt

Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité

Status: C1, §1, CITES

 

Popis: Bylina s dvěma malými kulovitými hlízami. Lodyha přímá, tenká, zelenožlutá. Listová růžice chudá, přezimující, v době květu již zaschlá; horní lodyžní listy nedosahuje báze květenství. Květenstvím je všestranný, úzký a řídký klas. Vnější okvětní lístky světle zelené; pysk 3laločný, sametově chlupatý, tmavě hnědopurpurový, při bázi s 2 hrbolky; střední lalok se světlou, lesklou, namodralou, lysou skvrnou čtvercovitého tvaru.

 

Rozšíření: Evropský druh, který ze všech tořičů zasahuje nejvíce na sever.  Zasahuje až do Norska, Pobaltí a západního Ruska. Na jih do Mediteránu, kde roste od severního Španělska po střední Řecko.

 

V České republice je výskyt tohoto druhu omezen pouze na Čechy, kde se vzácně vyskytuje v severozápadních Čechách. Většina lokalit je soustředěn do oblasti mezi městy Úštěk a Štětí. Izolovaný výskyt je znám rovněž z jz. Čech. Roste v kolinním, výjimečně v suprakolinním stupni.

 

Ekologie: Tořič hmyzonosný roste na xerotermních trávnících, pastvinách, ve světlých borových lesích. Preferuje vápnité substráty a podklady jako jsou opuky.

 

U tořičů je vyvinut specifický způsob rozmnožování, který se označuje termínem pseudokopulace. Květy představují pro nezkušené samečky blanokřídlého hmyzu (např. pro vosilky, pískorypky a pilatěnky) atrapy samiček (zejména v době, kdy se samičky ještě nevylíhly) a vysílají samečkům lákavé pachové a optické signály k navštívení. Jakmile sameček dosedne na květ, hraje roli též nasměrování chlupů na květech, často směřujících od blizny k pysku nebo opačně. Podle směru ochlupení se sameček následně natočí. To hraje roli v tom, jestli se mu brylky květů nalepí na zadeček či hlavu. Po dosednutí na květ sameček ihned začne vykonávat prudké kopulační pohyby, přitom se často dostane do útrob květu, kde se na něj přilepí brylky s pylem, které si následně odnese na další květ. Tento trik je však záhy odhalen a poučení samečci už chybu následně neopakují. Tento komplikovaný způsob opylování je jinak v přírodě velmi vzácný.

 

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

 

Ochrana a ohrožení: Tořič hmyzonosný je řazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožené druhy. Stejný status ohrožení mu patří i v Červeném seznamu. Jako téměř všechny naše druhy orchidejí je veden v mezinárodních listinách CITES. Na kategorii ohrožení se podepisuje zejména nízký počet stávajících lokalit.

 

 

Literatura:

 

Fay M. F., Taylor I. & Sayers B. (2015): 804. OPHRYS INSECTIFERA: Orchidaceae. – Curtis's Botanical Magazine, 32(1): 51–62.

 

Nepraš K., Kroufek R., Kubát K. & Vlačicha V. (2008): Orchideje Českého středohoří. – Oblastní muzeum v Litoměřicích, Litoměřice.

 

Procházka F. (2010): Ophrys L. In: Štěpánková J. (ed.), Květena České republiky, vol. 8., Academia, Praha: 544–549.