Nomada succincta - nomáda pruhovaná

23. 5. 2020 vytvořil Stanislav Rada

Nomada succincta Panzer, 1798 – nomáda pruhovaná

Čeleď: Apidae – včelovití

Status: běžný druh

 

Popis: Kukaččí včela připomínající svým vzhledem drobnou vosu. Tělo je dlouhé 10–13 mm, neochlupené. Zbarvení je černé se širokými žlutými pruhy na zadečku, žlutými skvrnami na hrudi, žlutými štítky na hlavě a žlutýma nohama. Tykadla jsou hnědooranžová. Všechny druhy rodu Nomada (v ČR 70 druhů) mají tuhou kutikulu a stejně jako další kukaččí včely postrádají pylosběrný aparát.

 

Možná záměna: Některé další druhy rodu Nomada mají velmi podobné zbarvení. Záměna je nejpravděpodobnější s velmi hojnou nomádou žlutopásou (Nomada goodeniana). Nomádu pruhovanou lze od ní i ostatních druhů rozeznat díky světle žlutým nohou (přičemž zadní stehna jsou černá), širokým nepřerušeným žlutým pruhům na zadečku, charakteristickým žlutým skvrnám na hrudi a díky absenci červeného zbarvení.

Neznalý pozorovatel může tento druh zaměnit za nepříbuzné druhy černožlutě pruhovaných blanokřídlých, zejména za vosíky (např. Polistes dominula).

 

Rozšíření: Druh rozšířený ve středomoří, v jižní a střední Evropě.

 

V ČR zejména v nížinách, vystupuje až do podhůří. Místy hojný druh, hlavně na teplých lokalitách.

 

Biologie a ekologie: Nomády patří mezi tzv. kukaččí včely – nebudují vlastní hnízda a pro své potomstvo nesbírají pyl, místo toho kladou vajíčka do hnízd jiných samotářských včel (hnízdní parazitizmus). Nomáda pruhovaná parazituje u pískorypek Andrena nigroaenea, A. nitida, případně A curvungula a A. florea. Dospělci létají od konce dubna do konce června, živí se pylem z květů různých rostlin. Oplodněná samice vyhledává hnízda hostitelských pískorypek a během nepřítomnosti jejich majitele do nich vniká. V hnízdě najde otevřenou komůrku (která je v procesu zásobení pylem) a do její stěny naklade vajíčko. Samice hostitelské pískorypky někdy cizí vajíčko odhalí a odstraní, v opačném případě dokončí zásobení komůrky pylem, naklade vlastní vajíčko a komůrku uzavře. Samice nomád se do stejného hnízda vrací opakovaně a pokouší se klást vajíčka do postupně přistavovaných komůrek. Vylíhlá larva nomády zlikviduje vajíčko pískorypky (a někdy též dalších hnízdních parazitů) a dále zde probíhá její vývoj na zásobě pylu.

 

 

 

Literatura:

 

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P., Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Academia, Praha.