Natrix tessellata (Laurenti, 1768) - užovka podplamatá

Čeleď: Colubridae - užovkovití

Status: KO, EN, Bern II, HD IV

Popis: Užovka podplamatá je 70-100 cm dlouhý had. Přičemž první rozměr platí pro samce, druhý pro samice. Hlava má trojúhelníkovitý tvar a je znatelně oddělena od trupu. Oči jsou poměrně vysoko, jsou velké a mají kruhovou zornici. U většiny jedinců jsou šupiny uspořádány v 19 řadách. Zbarvení užovky podplamaté je značně proměnlivé. Hřbetní strana těla je různých odstínech, od olivově zelené přes šedou, hnědou až po hlinito-žlutou či okrovou. Na hřbetu jsou většinou malé či velké tmavé skvrny, které jsou někdy uspořádány do šachovnice či příčných nebo podélných pruzích. Břicho je bělavé, žlutavé či dokonce oranžové a tmavými skvrnami, které tvoří jemně kostkovaný vzor nebo dokonce splývají v pruhy. V terénu je možné setkat se s malanickými jedinci (černá forma).

Možná záměna: Charakteristický druh našich plazů. Nepozorný laik by však mohl druh zaměnit s příbuznou užovkou hladkou (Coronella austriaca). Oba druhy se od sebe značně liší biotopově i vzhledově. Stejně také lze odlišit od zmije obecné (Vipera berus), na které je velmi patrný už tvar těla, zbarvení a tvar očí zornice. Stejný biotop jako užovka podplamatá obývá i užovka obojková (Natrix natrix), ta lze však snadno odlišit dle nápadných žlutých půlměsíčku za hlavou.

Rozšíření: Jihoevropský a jihoasijský druh plaza, obývájící Itálii, Slovinsko, Chorvatsko, Albánie, Řecko, Turecko, střední Asii a Čínu. Také pobřeží Černého moře a Kavkaz. V kontinentální Evropě se užovka podplamatá vyskytuje v Rakousku, Německu (izolovná populace na Rýnu), ČR, nově i v Polsku, Slovensku a Maďarsku.

V České republice je rozšíření užovky soustředěno do třech výrazných oblastí. První z nich jsou populace na řece Berounce a Vltavě (od Orlíku po Mělník), dalším centrem výskytu je řeka Ohře a posledním význam útočištěm tohoto hada je řeka Dyje a okolí řek na Brněnsku (Svitava, Svratka, Jihlava,...). V loňském roce byly zaznamenány populace také na Ostravsku a Karvinsku. Původnost těchto populací je zatím nejistá.

Biologie a ekologie: Užovka podplamatá je druh plaza, který je vázán na vodní prostředí. Taxonomicky patří mezi vodní užovky (rod Natrix). U nás obývá okolí vodní toků a je samotné, slepá říční ramena, přehradní nádrže nebo odkaliště (Karvinsko). Velmi důležité je příhodná sluneční expozice stanoviště. Přezimování často probíhá v blízkých skalnatých svazích či suťových lesích. Tok bývá bohatý na ryby, prohřívané mělčiny a střídání volný a zarostlých břehů. Jinde je schopna osidlovat i mořská pobřeží (Černé moře). Dno toku není rozhodující faktorem, druh se objevuje jak na kamenitých, písčitých tak i na bahnitých tocích. Aktivita užovek se pohybuje od dubna do října. Hned po ukončení zimovaní se nějaký čas zdržují v okolí zimoviště, až poté migrují do vodních toku a jejich okolí. Jako zimoviště slouží skalní pukliny a rozsedliny, nory po hlodavcích nebo velké kameny. Během května, kdy dochází k oteplení se přesouvá do vody a ještě před tím k páření, které probíhá na souši. Samice klade během června nebo července 5-35 bílých vajec do tlejících zbytků a rostlin nebo říčních naplavenin. Mláďata se líhnou do konce srpna a v září. Ráno a dopoledne se užovky vyhřívají, poté následuje lov ve vodě a opětovný návrat na místo odpočinku. Vše je závislé na teplotě, při vysokých teplotách se prodlužuje doba setrvání ve vodě. Je velmi dobrý plavec a ráda se potápí. Loví drobné rybky otevřenou tlamou a drží je pouze zuby. Kolem kořisti se neobtáčí. Pod vodou vydrží až 16 minut. Při chycení do ruky had nekouše, pouze syčí, široce zvětšuje hlavu a vypouští páchnoucí trus a kloakální výměšky. Další projevem obrany je tanatóza, kdy had předvádí mrtvého a rozkládajícího se jedince. Hlavní složkou potravy jsou již zmiňované ryby, menším měřítku obojživelníci a jejich larvy.

Ohrožení a ochrana: Druh je považován za škůdce v rybářství, a proto bývá často bezdůvodně huben. Další hubení tohoto hada je spojeno s podobností na zmiji a obecný odpor k hadům. Velmi důležitá je v tomto případě osvěta v rizikových oblastech jejího kontaktu s laickou veřejností. Důležité je také zachování biotopů, vhodných míst pro reprodukci a dostatek potravních zdrojů.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!