Mitopus morio (Fabricius, 1799) – sekáč pestrý

Čeleď: Phalangiidae – sekáčovití

Status: běžný druh

Popis: Velikost těla je dost variabilní 4–11 mm. Tělo je vejčité, u samců mírně zúžené. Na hlavohrudním štítku jsou drobné hrbolky. Oční hrbolek je malý a úzký, delší než širší. Zbarvení je variabilní, ale vždy je přítomen tmavý pruh. Celkové zbarvení je většinou světlé s tmavým, dvakrát zaškrceným pruhem ve středu. Tmavým pruhem někdy probíhá ještě tenký narůžovělý proužek. Tito jedinci bývají označováni jako poddruh Mitopus morio alpinus. Nohy jsou světle hnědé, tenké a dlouhé.

Možná záměna: Sekáče pestrého lze zaměnit u nás snad jen se samicemi sekáče rohatého (Phalangium opilio), které jsou na první pohled velmi podobné. Tento sekáč je však o něco menší a kresba není tak kontrastní, tělní články má zrnité. Oční hrbolek je stejně široký jako dlouhý.

Rozšíření: Rozšířen v mírném a boreálním pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky.

V ČR hojný druh, po celém území. Od nížin do hor, nejvíce ve středních polohách a na horách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Jeden z našich nejhojnějších sekáčů. Najdeme ho na různých biotopech, v lesích a na jejich okrajích, na loukách, v okolí lidských sídel apod. Žije na vegetaci, keřích a spodních větvích stromů. Živí se drobnými členovci. Mláďata se líhnou od konce března a dospívají už v polovině června. S dospělci se setkáváme až do konce října.

Literatura:

Šilhavý V. (1956): Sekáči – Opilionidea. Fauna ČSR 7, Nakladatelství Čs. Akad. věd., Praha, 273 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!