Misumena vatia - běžník kopretinový

20. 11. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Misumena vatia (Clerck, 1757) - běžník kopretinový

Čeleď: Thomisidae - běžníkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Nápadný, známý pavouk. Velikost těla u samic až 12 mm (hlavohruď u samic 2,8-3 mm, u samců 1,4-2 mm). U tohoto druhu je dobře patrná pohlavní dvojtvárnost (dimorfizmus i dichorismus). Samice je vetší a má velký kulovitý zadeček. Zbarvení je obvykle sytě žluté nebo bílé, mladí jedinci bývají bělaví s nádechem do zelena. Na hlavohrudi jsou po stranách dvě tmavší pásky patrné u světle zbarvených jedinců a mláďat. Na zadečku někdy bývají po stranách tenké oranžové linky. Samec je daleko menší, má delší nohy (zejména přední) a je jinak zbarven. Hlavohruď a první dva páry noh samců jsou tmavé (hnědo-černé). Zadeček je malý, světle zbarven se dvěma tmavými podélnými proužky v zadní části. Mláďata jsou zbarvena jako samice.

 

Možnost záměny: S druhem běžník květomilný (Thomisus onustus), ten má na přední části zadečku dva výrazné rohy a také na hlavohrudi jsou po stranách dva růžky.

 

Rozšíření: Holearktický druh (Evropa, S. Amerika, Asie).

 

V ČR hojný po celém území.

 

Biologie a ekologie: Běžník kopretinový patří mezi naše nejběžnější běžníky. Najdeme ho na loukách všeho druhu, zahradách a okrajích lesů. Preferuje otevřené a výslunné louky, zejména pak v nížinách a středních polohách. Samice spatříme často na květech, kde číhají na přilétající hmyz. U tohoto běžníka byla zaznamenána barvoměnnost (Weigel, 1941). Dospělé samice jsou schopny měnit barvu ze žluté na bílou a obráceně, děje se to tak, že na žlutých květech se buňky pokožky naplní žlutým tekutým pigmentem, na bílých květech žlutý pigment sestoupí hlouběji a průsvitnými buňkami pokožky je vidět guanin, který dává pavoukovi bílý vzhled. Běžníka kopretinového tak nalezneme zejména na bílých a žlutých květech. Běžník dokáže svýma dlouhýma předníma nohama chytit i kořist několikanásobně větší než je on sám (např. motýla), a tak se často stává velmi vděčným fotografickým objektem. Skoro každý fotograf přírody má ve své galerii tohoto pavouka! Od konce května, kdy se setkáváme s dospělými jedinci, dochází k páření. Páření probíhá tak, že sameček chytne zezadu svýma dlouhýma nohama samici kolem zadečku, otočí se, aby byl na spodní straně, a poté střídavě zasouvá bulbusy do pohlavní destičky samice, často jsou mezi pářením přestávky. Po páření se většinou samice nechová agresivně a samec tak může v klidu odejít. Samec nepřijímá potravu a krátce po kopulaci hyne. Samice nedlouho po kopulaci vytváří velký kulovitý kokon, který připřede na spodní straně květu, či listu a hlídá ho. Vývoj běžníka kopretinového je jednoletý.

 

misumena_vatia1 misumena_vatia2
   

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.