Meta menardi - meta temnostní

29. 9. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Meta menardi (Latreille, 1804) – meta temnostní

Čeleď: Tetragnathidae – čelistnatkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Poměrně velký pavouk, délka těla 1015 mm (hlavohruď 5,5–6 mm). Hlavohruď je hnědá až červenohnědá s tmavou obrubou a středovým proužkem. Zadeček je oválně vejčitý, mírně lesklý, většinou světle hnědě zbarvený s tmavými skvrnami a kresbou. Někdy se můžeme setkat i s jedinci, kteří mají zadeček tmavý a téměř bez kresby. Nohy dlouhé (zvláště první dva páry), tmavě hnědé až červenohnědé s tmavými proužky. Mláďata jsou světleji zbarvená než dospělci.

 

Možná záměna: U nás téměř nezaměnitelný druh. Záměna je možná snad jen s metou jeskynní (Metellina merianae), která žije na podobných místech, je však menší a jinak zbarvená. S tímto druhem lze zaměnit zejména mladé jedince. V jižní, západní a východní Evropě se ještě vyskytuje meta (Meta bourneti), která je tmavější a výlučně jeskynní druh.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie.

 

V ČR roztroušeně po celém území, na vhodných místech hojně.

 

Biologie a ekologie: Meta temnostní obývá tmavá a vlhká místa - jeskyně, skály, štoly, sklepy, ale i tmavé opuštěné budovy, studny apod. Jeden z mála našich pavouků, se kterým se setkáme v našich jeskyních. Na těchto místech se s ní můžeme setkat i početně. Tito pavouci si staví na stěnách a v tmavých výklencích kolové sítě podobné sítím křižáků (do kterých donedávna patřila). Do těchto sítí loví hmyz, který vyhledává podobná stanoviště, zejména můry a různé dvoukřídlé, někdy také mnohonožky a jiné bezobratlé. K páření dochází v létě, poté samice vytvoří až tři kokony. Tyto velké, bílé, hruškovité kokony jsou zavěšeny obvykle na strop (viz foto) a často upoutají naši pozornost. Kokon má okolo 2 cm a může v něm být až 400 vajíček. Samice kokony hlídá až do vylíhnutí mláďat. S dospělci se můžeme setkat po celý rok.

 

  

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.