Marrubium peregrinum L. – jablečník cizí

Syn.: Atirbesia bracteata Raf.; Marrubium affine Host; M. angustifolium Moench; M. candidissimum L.; M. civice Klokov; M. creticum Mill.; M. flexuosum Moench; M. odoratissimum Pourr. ex Steud.; M. pannonicum Rchb.; M. pauciflorum Wallr.; M. praecox Janka; M. remotum Janka; M. rubrum Roth; M. setaceum Desr.; M. uncinatum Hornem.

Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Status: CR

Popis: Bylina s dřevnatějícím oddenkem. Lodyhy přímé, bohatě hustě křižmostojně větvené, hustě krátce chlupaté, vysoké do 70 cm. Listy řapíkaté, čepel úzce vejčitá, na bázi klínovitá, na vrcholu špičatá, po okraji vroubkovaně zubatá, jemně svraskalá, šedoplstnatá. Květenstvím jsou lichopřesleny složené až ze 20 květů. Kalich pokrytý hvězdovitými chlupy, pěticípý, ostře špičatý. Koruna bělavá, dvoupyská; horní pysk delší než dolní, dvoulaločný, spodní pysk trojlaločný. Plodem jsou tvrdky, na vrcholu bělavě chlupaté, jinak lysé, hnědé.

Možná záměna: Habituelně dobře poznatelný druh podle křižmostojného větvení. Rovněž velmi vzácný jablečník obecný (Marrubium vulgare) se liší obvejčitými, zaokrouhlenými, hluboce svraskalými listy, bohatšími lichopřesleny s cípy květních kalichů nazpět ohnutými. Oba druhy se na společných lokalitách mohou křížit za vzniku jablečníku latnatého (M. ×paniculatum). Kříženci jsou vzhledem k vzácnosti rodičovských druhů raritní a jsou udáváni z několika jihomoravských lokalit.

Rozšíření: Druh s převážně evropským areálem s výraznou ponticko-mediteránní tendencí, který na západ zasahuje na jižní Moravu a do Dolních Rakous. Dále na (jiho-)východ roste na Balkánském a Peloponéském poloostrově, podél Černého moře, v kavkazském podhůří až po západní pobřeží Kaspického moře. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky.

V Česku je nalézán zřídka na jižní a jz. Moravě, především v úvalových oblastech Moravy a Dyje. Souvislejší arela zasahuje pod Brno, na západ po Podyjí. Izolovaně byl v minulosti znám také z Olomoucka. Historické lokality v Čechách jsou považovány za druhotné. Neroste výše než 450 m n. m.

Ekologie: Je považován za archeofyt vázaný na různá ruderální stanoviště v intravilánech starých vesnic, jako jsou paty zdí, vesnické trávníky a výběhy pro drůbež, méně často roste podél cest a při okrajích vinic. Preferuje velmi suché, ale provzdušněné půdy, bohaté na živiny a často též na báze, zvládá i půdy mírně zasolené. Je udáván jako součást teplomilné ruderální vegetace sv. Onopordion acanthii, v níž vytváří společenstvo as. Salvio nemorosae-Marrubietum peregrini.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

Ochrana a ohrožení: Jablečník cizí není řazen mezi zvláště chráněné druhy, ale v Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh (CR). Tento nesoulad je dán ruderální povahou stanovišť druhu. Jablečník je u nás vzácný, z řady míst vymizel v důsledku eutrofizace, přímého zániku lokalit nebo jejich postupné sukcese a přeměny v křoviny či akátiny. Druh se u nás vyskytuje na absolutní sz. hranici svého přirozeného areálu.

Literatura:

Hrouda L. (2000): Marrubium L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 575–578.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!