Linaria genistifolia (L.) Mill. – lnice kručinkolistá

Syn.: Antirrhinum genistifolium L.

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Status: NT

Popis: Lysá, sivozelená, ojíněná bylina s přímou, hustě olistěnou, v horní části bohatě větvenou, do 100 cm vysokou lodyhou. Listy střídavé, přisedlé, tuhé, kožovité, výrazně delší než široké, s 3–5 žilkami. Květenství tvořené řídkým koncovým a postranními hrozny. Koruna jednobarevná, sytě žlutá. Semena stlačeně čtyřstěnná, svraskalá, černá s bílými křídly.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh. Náš další původní druh lnice květel (Linaria vulgaris) není nasivělý, má větší květy, které jsou dvoubarevné, žluté v kombinaci s bílou nebo oranžovou, která pokrývá val na dolním pysku.

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším euroasijským areálem, který se táhne od střední Evropy přes jihovýchodní Evropu dále na východ až po pohoří Altaj. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky.

V České republice je za původní oblast výskytu považována pouze jižní a částečně střední Morava, kde se druh vyskytuje roztroušeně od východního okraje Českého masivu po Čejčsko. Některými údolími řeky jako Jihlava a Oslava proniká do středních poloh na Vysočinu. Za původní je považována i izolovaná arela na úpatí Železných hor. V Čechách a na jiných místech jako na Ostravsku se považují výskyty za novodobé, obvykle na sekundárních stanovištích.

Ekologie: Lnice je vázána na kamenitá a písčitá místa, roste i na skalních teráskách a na travnatých stráních, méně často ve světlinách listnatých lesů. Sekundárně podél cest a železnic nebo roste na písčitých deponiích. Preferuje slunná a výsušná stanoviště, půdy spíše mělké, ale lze ji nalézt i spraších. Je součástí několika typů teplomilné vegetace.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.

Ochrana a ohrožení: Druh není veden mezi zvláště chráněnými druhy. V Červeném seznamu je řazen mezi druhy méně ohrožené (NT). Z fytogeografického hlediska se jedná o významný kontinentální prvek, který na našem území dosahuje severozápadní hranice evropského areálu.

Literatura:

Grulich V. (2000): Linaria Mill. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 338–343.

Plizsko A. (2017): A new record of Linaria genistifolia (Plantaginaceae) in Poland. – Acta Mus. Sci. Natur., 66: 137–139. 

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!