Lamprodila rutilans (Fabricius, 1777) – krasec lipový

Syn.: Lampra rutilans (Fabricius, 1777); Ovalisia rutilans (Fabricius, 1777); Scintillatrix rutilans (Fabricius, 1777)

Čeleď: Buprestidae – krascovití

Statut: NT

Popis: Délka těla 11 – 15 mm. Tělo je protáhlé, oválné. Tykadla lehce pilovitá, oči velké. Povrch těla hustě a relativně hrubě tečkovaný, krovky výrazně rýhované. Zbarvení poměrně variabilní, nejčastěji je však základní barva kovově zelená, přecházející na okrajích krovek a štítu do odstínů oranžové až červené. Někdy převažují odstíny červené na celém povrchu těla nebo je základní barva modrá. Krovky jsou zpravidla posety drobnými černými skvrnkami, jejichž tvar, velikost i počet je také silně variabilní. Za letu je nápadný výrazně modrý zadeček.

Možná záměna: Na našem území je záměna možná s našimi dalšími dvěma druhy Lamrodila mirifica (Mulsant, 1855) a Lamprodila decipiens (Gebler, 1847), od nichž se liší především absencí výrazné podélné tmavé linie na středu štítu.

Rozšíření: Krasec lipový je rozšířen skoro v celé Evropě s výjimkou severní části Skandinávie.

V ČR se vyskytuje po celém území, přičemž nejhojnější je v nižších polohách. Nejvhodnějším biotopem krasce lipového jsou u nás především okraje lesů, parky a lipové aleje.

Biologie a ekologie: Jak už napovídá české druhové jméno, krasec lipový je svým vývojem vázán na lípy – konkrétně na lípu velkolistou (Tilia platyphyllos) a lípu srdčitou (Tilia cordata), na exotických kultivarech zatím zjištěn nebyl. Vývoj larev je zpravidla dvouletý a probíhá v silné kůře a pod kůrou dosud živých a především osluněných stromů. Kuklení probíhá pod kůrou nebo přímo v kůře stromů a dospělý brouk se ven prokousává eliptickým výletovým otvorem, který je často jedinou známkou výskytu krasce na konkrétním stromě. Dospělci jsou aktivní od konce května do června, kdy za slunečného počasí pobíhají po kmenech stromů nebo sedají na listy lip.

Poznámka: V současné době nachází krasec lipový vhodná stanoviště především v inravilánech měst a obcí (aleje, parky). Krasec lipový se občas může projevit i jako vážný škůdce. Po úpravách vzrostlých stromů (ořez korun) nebo při výsadbě mladých lip se mohou krasci poměrně rychle namnožit a způsobit uschnutí celého stromů.

Literatura:

Bílý S. (1989): Krascovití (Buprestidae). Zoologické klíče. Academia, Praha.

Dušánek V. (2010): Pozorování krasce lipového Lamprodila (Lamprodila) rutilans rutilans (Fabricius, 1777) v lipové aleji na hrázi rybníka Oborníku v Zábřehu. Elateridarium 4: 110–120.

Konvička O. (2010): Příspěvek k faunistice krasce lipového Lamprodila rutilans rutilans (Coleoptera: Buprestidae) na východní Moravě. Čas. Slez. Muz. Opava (A) 59: 77-80.

Škorpík M., Křivan V., Kraus Z. (2011): Faunistika krascovitých (Coleoptera: Buprtestidae) Znojemska, poznámky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. Thayensia 8: 109–291.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!