Juncus trifidus L. - sítina trojklaná
Syn.: Juncus trifidus subsp. carolinianus Hämet-Ahti, Juncus trifidus var. pleianthos Bluff. et Fingerh., Juncus trifidus var. vaginatus Neilr.
Čeleď: Juncaceae - sítinovité
Status: C2
Popis: Nízké byliny s přímými, tenkými, v průřezu oblými, do 35 cm vysokými lodyhami, vytvářející kompaktní trsy. Lodyžní listy jsou tenké, niťovité, na okraji jemně pilovité, vyrůstající obvykle po 2 až 4. Listeny jsou obvykle 3 (viz název) a nápadně převyšují květenství. Květenství je vrcholové, kruželovité, tvořené několika málo hnědavými či hnědožlutými květy. Plodem je hnědavá, lesklá, dlouze zobánkatá tobolka.
Rozšíření: Druh s cirkumpolárním, ale značně disjunktivním areálem rozšíření, který se vyskytuje v boreálním až arktickém pásmu Evropy (Skotsko, Skandinávie, Finsko, Island), severozápadní Asie a východního pobřeží Severní Ameriky (Grónsko, Kanada, USA). Jižněji se vyskytuje pouze ve vyšších pohořích (Vysoké Sudety, pohoří Karpatského oblouku, Alpy, Apeniny, Pyreneje, pohoří na Balkánském poloostrově).
V ČR se vyskytuje především v oblastech s primárním alpínským bezlesím (subalpínský stupeň), vzácně sestupuje i níže (obvykle do supramontánního či montánního stupně). Nalezneme ji zejména v Krkonoších a Hrubém Jeseníku, vzácněji na Králickém Sněžníku, v Jizerských horách a na Šumavě.
Ekologie: Sítina trojklaná je chladnomilným a proti nízkým teplotám značně odolným druhem. Roste ve vyfoukávaných alpínských trávních, skalních štěrbinách či mezi kameny na horských sutích, často na značně skeletnatých, vysychavých, obvykle poměrně kyselých půdách s řídkou či téměř žádnou sněhovou pokrývkou v zimních měsících. Je diagnostickým druhem alpínských trávníků svazu Juncion trifidi.
Hemikryptofyt. Kvete od července do srpna.
Ohrožení a ochrana: Sítina trojklaná je uvedena v Červeném seznamu cévnatých rostlin v kategorii silně ohrožený druh. Toto zařazení má opodstatnění zejména vzhledem k velmi ostrůvkovitému rozšíření druhu pouze v nejvyšších polohách republiky. Druh může být ohrožen zejména vzrůstající eutrofizací subalpínských společenstev či narušením přirozených mikroklimatických podmínek nevhodnými výsadbami dřevin (např. kleče).
Význam: Dominantní druh alpínských vyfoukávaných trávníků.
Literatura:
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!