Issoria lathonia - perleťovec malý

19. 4. 2017 vytvořil Stanislav Rada

Issoria lathonia (Linnaeus, 1758) – perleťovec malý

Syn.: perleťovec menší

Čeleď: Nymphalidae – babočkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 40–48 mm. Svrchní strana křídel je oranžová s černými skvrnami. Báze předních a zejména zadních křídel je šedohnědě poprášená a ochlupená. Na spodní straně zadních křídel jsou velké perleťové skvrny a hnědý pruh obsahující jednu řadu tmavohnědých oček s bílým středem. Dvě očka a 2–4 perleťové skvrny jsou i v horním rohu předního křídla. Tělo je hnědě ochlupeno. Tykadla jsou zakončena paličkou. Housenka je černá s ochlupenými výrůstky na těle, báze výrůstků je oranžová. V pozdějších instarech se přidává bílé skvrnění. Kukla je hnědá až černá s bílými skvrnami, připomíná ptačí trus.

 

Možná záměna: Od ostatních druhů perleťovců se liší zejména velkými perleťovými skvrnami na rubu zadních křídel a vykrojením vnějšího okraje předních křídel.

 

Rozšíření: Druh rozšířený v celé Evropě a v severní Africe, dále na východ pak přes Turecko a Rusko až po Altaj a Mongolsko. Na Britské ostrovy a do Skandinávie pouze vzácně zalétá.

 

V ČR po celém území, hojný zejména v bezlesé krajině.

 

Biologie a ekologie: Velmi mobilní druh, který migruje na velké vzdálenosti a lze ho tedy zastihnou téměř všude. Častý je v zemědělské krajině, podél polních cest, remízků, dálnic a železnic, na pastvinách, kamenitých stráních, různých zarůstajících a ruderálních plochách i ve městech. Živnou rostlinou housenek je violka rolní (Viola arvensis), vzácněji i některé jiné druhy violek. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny. Housenky žerou zpravidla za slunečných dnů. Jejich vývoj může být velmi rychlý, ale v závislosti na podmínkách se může i značně protáhnout. V našich podmínkách se vyvíjejí 2–3 generace motýlů za rok. Dospělci se vyskytují od dubna do října, v teplých letech od konce března do listopadu. Přezimuje housenka nebo kukla.

 

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.