Isopyrum thalictroides L. – zapalice žluťuchovitá  

Syn.: Helleborus thalictroides (L.) Lam.

Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité

Status: C4  

Popis: Vytrvalá bylina s tenkým plazivým oddenkem, dorůstající se 15–25 cm. Lodyhy jsou často v horní části větvené, přímé, tenké, lysé nebo v dolní třetině řídce pýřité a červenohnědě naběhlé. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, obvykle dvakrát trojčetné, lodyžní listy jsou podobné, jen krátce řapíkaté a svrchní listy jsou přisedlé, jednou trojčetné. Jednotlivé lístky jsou lysé, obvykle obvejčité a trojlaločné. Květy vyrůstají jednotlivě na koncích květních stopek, jsou bílé, vzácně světle nafialovělé, obvykle pěti až šestičetné. Okvětní lístky jsou obvejčité až široce kopinaté. Plodem je eliptický, ze stran výrazně zploštělý měchýřek.

Možná záměna: Poměrně nezaměnitelná rostlina, díky vzhledu svých květů může být vzácně na první pohled zaměňována se sasankou hajní (Anemone nemorosa), která má však obvykle pouze jeden květ na lodyze a jiný tvar listů.

Rozšíření: Druh střední a západní Evropy. Areál výskytu přesahuje do střední Itálie, na západní Ukrajinu a do Bulharska.

Druh s centrem rozšíření v mezofytiku, vyskytuje se však i v přilehlých oblastech oreofytika a termofytika. Nejčastější je především v karpatské části Moravy, hojnější je ještě ve východních Čechách a Českém ráji. Dále na západ se vyskytuje spíše sporadicky (např. Český kras).

Ekologie: Zapalice roste ve světlejších, vlhkých listnatých lesích, v křovinách či roklích, na humózních, vlhkých, často zastíněných půdách. Je součástí jarního aspektu listnatých lesů.

Geofyt, kvetoucí v březnu a dubnu.

Význam: Jedovatá rostlina, obsahující kyanogenní glykosidy.

Literatura:

Chrtková A. (1988): Isopyrum L. – zapalice. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 380–382, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!