Ischnura pumilio - šidélko malé

29. 8. 2017 vytvořil Adam Bednařík

Ischnura pumilio (Charpentier, 1825) – šidélko malé

Čeleď: Coenagrionidae - šidélkovití

Status: běžný druh

 

Popis: S délkou těla 26-31 mm patří mezi nejmenší vážky Evropy. Samci mají oproti jiným modrým šidélkům zadeček s převažující černou barvou. Spodní část 8. zadečkového článku je shora modrá stejně jako celý 9. článek zadečku. Samice mají hruď většinou hnědozelenou s velmi tenkým černým humerálním pruhem. Svrchní stranu zadečku samic tvoří souvislý černý pruh. Nedospělé samice jsou výrazně oranžového zbarvení. Plamky na předních křídlech samců jsou dvoubarevné a mírně delší než na křídle zadním.

 

Možná záměna: Záměna je možná především s příbuzným šidélkem větším (Ischnura elegans), které je velmi podobného zbarvení jak u samců tak samic. Samce obou druhů lze rozlišit podle skvrny na konci zadečku. Samci I. elegans mají modrý jen 8. zadečkový článek. Samice lze rozlišit podle zbarvení, ale pro jednoznačnou determinaci je spolehlivější tvar zadního okraj pronota (svrchního štítku prvního hrudního článku), který u druhu I. elegans tvoří výrazný lalok, zatímco u druhu I. pumilio zadní okraj vystupuje jen velmi slabě.

 

Rozšíření: Vyskytuje se ve většině Evropy (kromě Skandinávie) a velké části Asie.

 

V ČR se s tímto druhem setkáme mozaikovitě po celém území.

 

Biologie a ekologie: Je považováno za pionýrský druh. Vyhledává raně sukcesní stanoviště s řidší vegetací a holými břehy jako nově vzniklé tůně, vypuštěné rybníky apod. Imaga často odpočívají na příbřežní vegetaci. Samice kladou vajíčka bez asistence samce do rostlinného materiálu. Larvy se vyvíjejí velmi rychle během dvou až tří měsíců. V teplých letech v našich podmínkách zvládne dvě generace za rok. S dospělci se setkáme téměř po celou sezonu od počátku května až do září. Přezimuje larva.

 

 

 


Literatura:

 

Dijkstra KDB & Lewington R (2006): Field Guide to the Dragonflies of Britain and Europe. British Wildlife Publishing Ltd. 320 pp.

 

Dolný A, Bárta D, Waldhauser M, Holuša O, Hanel L & kol. (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. ČSOP Vlašim. 678 pp. 

 

Dolný A, Harabiš F & Bárta D (2016): Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Academia, Praha. 342 pp.

 

Waldhauser M & Černý M (2014): Vážky ČR: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. ČSOP Vlašim. 184 pp.