Inula oculus-christi - oman oko Kristovo

24. 6. 2026 vytvořil Václav Dvořák

Inula oculus-christi L. – oman oko Kristovo

Syn.: Pentanema oculus-christi (L.) D. Gut. Larr., Santos-Vicente, Anderb., E.Rico & M. M. Mart. Ort.; Aster oculus-christi (L.) Cav.; Helenium oculus-christi (L.) Kuntze; H. kanitzii Kuntze; Inula oculus Schrank; I. campestris Besser; I. sericea Kit. ex Kanitz

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: NT, §O

 

Popis: Bělovlnatá bylina s vystoupavými, v horní polovině chudě větvenými, do 60 cm vysokými, roztroušeně žláznatými, chudě olistěnými lodyhami. Přízemní listy v chudé růžici, celokrajné, tupé; lodyžní listy přisedlé, podlouhlé až kopinaté. Úbory v řídkém chocholičnatém květenství po 2–5, ojediněle jednotlivě; zákrov polokulovitý, vnější zákrovní listeny naspodu blanité, v horní části bylinné. Květy žluté, jazykovité květy chlupaté. Plodem jsou chlupaté, hnědé, tupě žebernaté nažky s chmýrem.

 

Možná záměna: Podobný se jeví především oman britský (Inula britannica), který mívá listovou růžici za květu zaschlou, lodyhy má hustě olistěné, listy bývají na líci olysalé, na rubu přitiskle chlupaté a jazykovité květy jsou u tohoto druhu lysé. Oman srstnatý (Inula hirta) nevytváří listové růžice, lodyhy má jednoduché, zakončené jediným úborem.

 

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem s panonsko-ponticko-maloasijskou tendencí, s těžištěm výskytu v jv. Evropě v okolí Černého moře odkud se rozpíná na východ po západní Kazachstán a severní Írán, na západ po střední Evropu, resp. jižní Moravu a Dolního Rakousy.

 

V Česku se vyskytuje pouze na jižní Moravě, kde dosahuje sz. areálové hranice. Hojněji roste pouze v údolích některých řek (Dyje, Oslava, Svratka), v Hustopečské pahorkatině a na Pálavě, ojediněle v okolí Bučovic a Vyškova.

 

Ekologie: Tento oman je vázaný na skalní stepní biotopy a lesostep. Preferuje mělké, skeletnaté, na živiny bohaté půdy obzvláště formované na bazických podkladech. Optimum nachází ve vegetaci vápnitých sutí sv. Stipion calamagrostis a v úzkolistých suchých trávnících sv. Festucion valesiacae.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od konce května do července.

 

Ochrana a ohrožení: Oman oko Kristovo je zvláště chráněným druhem v kategorii ohrožených, v Červeném seznamu je řazen pouze do nižší kategorie téměř ohrožených taxonů (NT). Kategorizace odráží fytogeograficky izolovaný, ale místy častější výskyt. Řada lokalit je součástí chráněných území.

 

   

 

Literatura:

 

Hrouda L. (2004): Inula L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky vol. 7, Academia, Praha, 69–80.