Inula britannica L. - oman britský  

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité  

Status: běžný druh

Popis: Z přízemní listové růžice dlouze řapíkatých listů vyroste druhým rokem 20-70 cm vysoká lodyha. Lodyžní listy jsou čárkovité až podlouhlé, na rubu  obvykle výrazně přitiskle chlupaté. Lodyha bývá taktéž chlupatá a na bázi často načervenalá. V horní části se větví a nese jeden či více úborů. Úbory jsou žluté barvy s nápadnými okrajovými jazykovitými květy. Vnější zákrovní listeny jsou úzce kopinatého až podlouhlého tvaru a vně zpravidla chlupaté.

Možná záměna: Nejpravděpodobnější se jeví záměna s jiným druhem omanu. Oman vrbolistý (Inula salicina) se odliší podle lysých listů (a pokud jsou chlupaté, tak nikdy hustě přitiskle vlnaté na rubu). Oman srstnatý (Inula hirta) mívá jen jeden úbor a je celý pokryt delšími, tuhými a nápadně odstávajícími chlupy.

Rozšíření: Areál celkového rozšíření druhu pokrývá většinu Eurasie s výjimkou některých severních a jižních částí kontinentu. Přes své druhové pojmenování není oman britský původním druhem Britských ostrovů.

V ČR se oman britský vyskytuje hojně v teplých oblastech, do vyšších poloh stoupá jen zřídka a to zejména na člověkem ovlivněná stanoviště.

Ekologie: Druh osidluje vlhčí stanoviště s kolísající hladinou spodní vody, která v létě vysychají. Nevyhýbá se ani slabě zasoleným substrátům a ruderálním společenstvům. Kvete od července do září.

Literatura:

Hrouda L. (2004): Inula L. – oman. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, p. 69–80, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!