Hypera carinicollis - nosatec

29. 6. 2022 vytvořil Filip Trnka

Hypera carinicollis (Stierlin, 1887) – nosatec

Hypera carinicollis (Stierlin, 1887) – nosatec
Čeleď: Curculionidae – nosatcovití
Status: EN
Popis: Délka těla 5,5–5,7 mm. Zbarvení těla černé se světlými šupinkami, které na krovkách tvoří kombinaci světlých a tmavých skvrn na lichých mezirýžích. Šupinky na krovkách jsou výrazně vykrojené.
Možná záměna: Druh má charakteristické zbarvení a jedná se o nezaměnitelný druh v rámci naší fauny. Základním odlišením od části druhů rodu Hypera jsou výrazně vykrojené šupinky na krovkách a vnitřní okraj předních holení je s tupým trnem. Trn na holeních má ještě Hypera arator, ale ta je naprosto odlišně zbarvená, na krovkách se střídají světlé a tmavé pruhy.
Rozšíření: Evropský druh s poměrně malým areálem zahrnující Českou republiku, Polsko, Ukrajinu, Rumunsko a Bulharsko.
V ČR pouze na Moravě, historicky zjištěn v pohoří Kralického Sněžníku, recentně pouze ve Velké kotlině V Hrubém Jeseníku.
Biologie a ekologie: Dospělci od začátku července do října s maximem v červenci a srpnu. Obývá horská stanoviště jako jsou ledovcové kary v kterých osidluje subalpínské vysokostébelné trávníky, vysokobylinné a kapraďové nivy. Pravděpodobně Oligofág na různých silenkách (Silene spp.), nejčastěji na silence nadmutéá (Silene vulgaris) ale také na silence dvoudomé (Silene dioica). Vývoj larev probíhá na povrchu listů, které ožírají. Při kuklení si larvy vytvářejí typický síťovitý kokon, který je často připevněn na živných rostlinách.
Ohrožené a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „ohrožený“. Biotopy tohoto druhu jsou ohroženy především zarůstáním dřevinami, ty jsou ale v karových údolích přirozeně eliminovány lavinami. Biotop je lokálně ohrožen výsadbami borovice kleče (Pinus mugo), která byla historicky vysazována, aby zabraňovala pádům lavin, ale dnes je tato dřevina odstraňována. 
Taxonomická poznámka: V České republice, Polsku a Ukrajině je poddruh H. carinicollis septentrionalis. Nominátnní poddruh H. carinicollis carinicollis je popsán z Rumunska a z Bulharska je uváděn poddruh H. carinicollis bulgarica.
Literatura:
Malec B. (1983): Hypera carinicollis Stierlin, 1887 – nový nosatec pro ČSSR (Coleoptera, Curculionidae). Acta Musei Silesiae, Ser. A 32: 238.
Skuhrovec J. (2003): Rozšíření nosatců rodu Hypera (Coleoptera: Curculionidae) na území České republiky. Klapalekiana  39: 69–125. 
Skuhrovec J. (2013): Subfamily Hyperinae. Pp. 423–437. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 8. Curculionoidea II. Brill, Leiden, 700 pp.
Smreczyński S. (1968): Klucze do oznaczania owadów Polski, Część XIX, Chrząszcze – Coleoptera. Zeszyt 98c, Ryjkowce-Curculionidae. Podrodziny Tanymecinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Hylobiinae. PWN, Warszawa.

Čeleď: Curculionidae – nosatcovití

Status: EN

 

Popis: Délka těla 5,5–5,7 mm. Zbarvení těla černé se světlými šupinkami, které na krovkách tvoří kombinaci světlých a tmavých skvrn na lichých mezirýžích. Šupinky na krovkách jsou výrazně vykrojené.

 

Možná záměna: Druh má charakteristické zbarvení a jedná se o nezaměnitelný druh v rámci naší fauny. Základním odlišením od části druhů rodu Hypera jsou výrazně vykrojené šupinky na krovkách a vnitřní okraj předních holení je s tupým trnem. Trn na holeních má ještě Hypera arator, ale ta je naprosto odlišně zbarvená, na krovkách se střídají světlé a tmavé pruhy.

 

Rozšíření: Evropský druh s poměrně malým areálem zahrnující Českou republiku, Polsko, Ukrajinu, Rumunsko a Bulharsko.

 

V ČR pouze na Moravě, historicky zjištěn v pohoří Kralického Sněžníku, recentně pouze ve Velké kotlině V Hrubém Jeseníku.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od začátku července do října s maximem v červenci a srpnu. Obývá horská stanoviště jako jsou ledovcové kary v kterých osidluje subalpínské vysokostébelné trávníky, vysokobylinné a kapraďové nivy. Pravděpodobně Oligofág na různých silenkách (Silene spp.), nejčastěji na silence nadmutéá (Silene vulgaris) ale také na silence dvoudomé (Silene dioica). Vývoj larev probíhá na povrchu listů, které ožírají. Při kuklení si larvy vytvářejí typický síťovitý kokon, který je často připevněn na živných rostlinách.

 

Ohrožené a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „ohrožený“. Biotopy tohoto druhu jsou ohroženy především zarůstáním dřevinami, ty jsou ale v karových údolích přirozeně eliminovány lavinami. Biotop je lokálně ohrožen výsadbami borovice kleče (Pinus mugo), která byla historicky vysazována, aby zabraňovala pádům lavin, ale dnes je tato dřevina odstraňována. 

 

Taxonomická poznámka: V České republice, Polsku a Ukrajině je poddruh H. carinicollis septentrionalis. Nominátnní poddruh H. carinicollis carinicollis je popsán z Rumunska a z Bulharska je uváděn poddruh H. carinicollis bulgarica.

 

 

 

Literatura:

 

Benedikt S., Borovec R., Fremuth J., Krátký J., Schön K, Skuhrovec J. & Trýzna M. (2010): Komentovaný seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculionoidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republiky a Slovenska. 1. díl. Systematika, faunistika, historie výzkumu nosatcovitých brouků v České republice a na Slovensku, nástin skladby, seznam. Komentáře k Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryopthoridae, Erirhinidae a Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae. (Commented check-list of weevils (Coleoptera: Curculionoidea excepting Scolytinae and Platypodinae) of the Czech Republic and Slovakia. (Part 1. Systematics, faunistics, history of the research of weevils in the Czech Republic and Slovakia, structure vignette, check-list. Comments to Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryopthoridae, Erirhinidae and Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae). Klapalekiana, 46 (supplementum): 1–363. 

 

Malec B. (1983): Hypera carinicollis Stierlin, 1887 – nový nosatec pro ČSSR (Coleoptera, Curculionidae). Acta Musei Silesiae, Ser. A 32: 238.

 

Skuhrovec J. (2003): Rozšíření nosatců rodu Hypera (Coleoptera: Curculionidae) na území České republiky. Klapalekiana  39: 69–125. 

 

Skuhrovec J. (2013): Subfamily Hyperinae. Pp. 423–437. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 8. Curculionoidea II. Brill, Leiden, 700 pp.

 

Smreczyński S. (1968): Klucze do oznaczania owadów Polski, Część XIX, Chrząszcze – Coleoptera. Zeszyt 98c, Ryjkowce-Curculionidae. Podrodziny Tanymecinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Hylobiinae. PWN, Warszawa.