Hydrochara flavipes - vodník žlutonohý

17. 10. 2025 vytvořil Adam Bednařík

Hydrochara flavipes (Steven, 1808) – vodník žlutonohý

Čeleď: Hydrophilidae – vodomilovití

Status: běžný druh

 

Popis: Velikost těla 14–18 mm. Hlava, štít i krovky jsou leskle černého zbarvení. Na krovkách jsou řady drobných teček, ale jinak jsou krovky bez rýhování. Nohy jsou zpravidla žlutě zbarvené, ale mohou být i celé černé. Trnovitý výběžek na spodní straně hrudi nepřesahuje zadní kyčle. Výběžek předohrudi na břišní straně je tupý.

 

Možná záměna: Záměna je možná především s druhým zástupce rodu Hydrochara u nás – H. caraboides. Jedinci H. caraboides mají většinou nohy celé černé, ale to mohou mít i někteří jedinci H. flavipes. Nejjistějším rozlišovacím znakem je výběžek předohrudi na břišní straně mezi předním párem nohou, který je u H. caraboides zakončen trnem, zatímco u H. flavipes je výběžek tupý bez trnu.

 

Rozšíření: Západopalearktický druh rozšířený od střední Evropy přes Blízký východ až po západní Čínu.

 

V ČR se vyskytuje převážně v nížinných oblastech s hojnějším výskytem podél řeky Moravy či Dyje a v Třeboňské pánvi.

 

Biologie a ekologie: Obývá různé typy stojatých vod, často eutrofní a hustě zarostlé vegetací. Vyhledává více osluněné a prohřívané biotopy. Dospělci se živí rostlinnými zbytky. Larvy jsou dravé a živí se vodními bezobratlými. Ke kuklení dochází na břehu v blízkosti vody. Jedná se o teplomilnější druh, který se v posledních dekádách pravděpodobně šíří.

 

 

 

 

Literatura:

Boukal DS, Boukal M, Fikáček M, Hájek J, Klečka J, Skalický S, Šťastný J & Trávníček D (2007): Katalog vodních brouků České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hyrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae). Klapalekiana, 43 (Suppl.), 289 pp.

 

Hansen M (1987): The Hydrophiloidea (Coleoptera) of Fennoscandia and Denmark. Fauna entomologica scandinavica, 18, 253 pp.

 

Kolář V. (2024): Pomozte mapovat naše velké vodomily. Živa 6/2024: 337–339.