Halyomorpha halys - kněžice mramorovaná

26. 2. 2021 vytvořil Stanislav Rada

Halyomorpha halys (Stål, 1855) – kněžice mramorovaná 

Čeleď: Pentatomidae – kněžicovití

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Velká kněžice o délce těla 12–17 mm. Zbarvení svrchní strany těla je šedohnědé, při bližším pohledu sestávající ze světlejších podkladových tónů (krémová, žlutá, žlutohnědá až červenohnědá) a z velkého množství nepravidelných tmavých skvrn (černé až temně kovově zelené). Spodní strana těla je zbarvená krémově až žlutohnědě s řídkým černým tečkováním. Zadeček je lemován pruhovaným konexivem (na krémovém až žlutém podkladu se střídají temně zeleně kovové až černé skvrny). Tykadla jsou černá s krémovými až žlutými příčnými pruhy. Hlava má téměř obdélníkový tvar

 

Možná záměna: Značně podobná je kněžice mlhovitá (Rhaphigaster nebulosa), která rovněž s oblibou sedá na budovy a je stejně velká a podobně zbarvená. Kněžice mlhovitá se liší zejména mohutným trnem na spodní straně těla (ten k. mramorovaná zcela postrádá) a mírně odlišným tvarem hlavy (její přední část je zřetelně trojúhelníkovitě protažená, zatímco u k. mramorované je téměř rovná). Drobné rozdíly jsou též ve zbarvení – k. mlhovitá je obvykle světlejší a nikdy nemá temně kovově zelené skvrnky (pouze černé).

 

Rozšíření: Původní areál leží ve východní Asii – Čína, severní Vietnam, Japonsko, Korea a přilehlá část Ruska. Okolo roku 2000 byla zavlečena do Severní Ameriky, kde se postupně rozšířila téměř po celém území USA a též do jižní Kanady. V Evropě byla zaznamenána poprvé v roce 2004 (Lichtenštejnsko) a 2007 (Švýcarsko) a po roce 2010 začalo její rychlé šíření do dalších západoevropských, jihoevropských a posléze i středoevropských států. V Maďarsku byla nalezena v roce 2014, V Rakousku v roce 2015 a na Slovensku v roce 2016. V Česku byla zjištěna poprvé v roce 2018. Její šíření Evropou pokračuje a nepochybně osídlí většinu území, snad s výjimkou Skandinávie.

 

V Česku je kněžice mramorovaná prozatím rozšířena roztroušeně v nížinách Čech i Moravy – první záchyty v roce 2018 byly z Prahy a z okolí Přerova, v dalších letech byla nalezena např. v Brně, v Kutné Hoře nebo v Českých Budějovicích. V budoucnu lze očekávat nárůst populace a její etablování na celém území, včetně středních poloh až podhůří.

 

Biologie a ekologie: Kněžice mramorovaná se živí sáním na nejrůznějších druzích rostlin (polyfágní fytofág). S oblibou využívá dřeviny (zejména listnaté) a to jak divoké, tak pěstované okrasné nebo ovocné druhy. Dále saje též na zelenině (papriky, rajčata, chřest, tykvovité a brukvovité rostliny a mnohé další) i na dalších pěstovaných plodinách (fazole, sója, kukuřice, obilniny apod.). Sáním na ovocných dřevinách i dalších plodinách může pěstitelům způsobovat citelné škody (podrobněji níže). Obývanými biotopy jsou města, vesnice, zahrady, sady, lesy, polní krajina apod. V podmínkách střední Evropy má tato kněžice jednu generaci ročně, přičemž přezimujícím stádiem jsou dospělci. Ke kladení vajíček na živné rostliny dochází na přelomu jara a léta. Nymfy dospívají během léta. Na podzim dospělci nové generace postupně přestávají přijímat potravu a hledají místo k přezimování, přičemž často naletují na fasády a pronikají dovnitř budov. Je to dobrý letec a stejně jako mnohé jiné ploštice uvolňuje v nebezpečí odpudivě páchnoucí sekret.

 

Význam: Kněžice mramorovaná může působit jako významný zemědělský škůdce. Sáním na ovocných dřevinách nebo zelenině přímo poškozuje rostliny a jejich plody, vpichy po sání pak fungují jako vstupní brána pro houbové a bakteriální patogeny. Problémem může být též znehodnocení chuti ovoce, zejména pak u lisovaných šťáv a výroby vína. Podobně jako kněžice zeleninová (Nezara viridula) navíc působí rozvrat některých dosavadních systémů biologické ochrany ovoce a zeleniny.

 

Dalším podstatným aspektem je někdy až masové stěhování kněžic mramorovaných do budov k přezimování. Pro lidi nejsou nebezpečné, ale jsou obtěžující zápachem, bzučivým letem, případně znečišťováním stěn a podlah trusem. Zaznamenán byl případ z východu USA, kde majitel nasbíral ve svém venkovském domě od ledna do června 2011 26 205 dospělců.

 

 

 

Literatura:

 

Hemala V., Kment P. (2017): First Record of Halyomorpha halys and Mass Occurrence of Nezara viridula in Slovakia (Hemiptera: Heteroptera: Pentatomidae).

 

Kment P. (2016): Vetřelci na obzoru – kněžice mramorovaná a kněžice zeleninová. Živa 64: 135–137.